Ve čtvrtek 2.6.05 byl krásný pravý plachtařský den. Jelikož jsem skončil v práci vyjímečně dříve, vytáhl jsem padáček a krosnu a vyrazil startovat na louku kousek za vsí ( 500 m n.m.). Tam jsem zjisti, že jsem foťák nechal ve služebním autě. Nevadí, mám ještě kameru a tak ji montuji na nový držák na pultíku. Držáček upadl. První start se nezdařil, dost foukalo a já to tak tak ustál při couvání. Stopnul jsem vrtuli a jelikož nemám startér, musel jsem vše sundat, připravil se na křížák a znova nastartovat. Obléknout, spustit GPS a vário, no a přestalo foukat. Dobu čekám až se rozfouká, jenže začalo foukat od jiné strany, pak zase bezvětří. Bylo to nekonečné a tak chcípnu motor a vše absolvuji znova. Jenže pak zase nejde znova nastartovat. Sluníčko hřeje a tak se před ním celou dobu chráním teplým oblečením, kombinézou, helmou a rukavicemi. Byl jsem už pěkně propocený. Když to konečně po dvou přestávkách chytlo, navléknu krosnu a při zapínání mi vypadne záložák. Mě asi není souzeno letět. A další start se opět nezdařil. Už jsem měl padák nad hlavou, ale asi foukalo od jinud, protože se nechtěl řádně nafouknout.

Po padesáti minutách pokusů, kdy jsem s tím už chtěl několikrát praštit, jsem se konečně vznesl. Bylo půl čtvrté a kumuly se už zdály málo výživné. Naletěl jsem si stoupáček a dvoumetříkem stoupal nad Dolním Bolíkovem. Bylo to trochu s honěním a dorovnáváním, ve 300 m jsem to nechal bublat na volnoběhu a stále stoupal. Po 10 minutách jsem to ve 400 m stopnul a ještě nabral do 450. Jenže pak už nic a začal jsem toho litovat. Stálé klesání a už jsem se viděl zpět na startu. Do toho bych už znova nešel! Ale pak to přišlo. Krásný ucelený stoupáček až do 1700m nad start. Super! Nahoře po celou otáčku vário nekleslo pod 5.5 m/s, lezlo až na 7 m/s. To už je pěkný výtah a výška slušně přibývá. Tento mráček využil i mě neznámý pilot s větroněm, který přilétl a kroužil pode mnou. Pak to narovnal a letěl na východ. Taky nemá co dělat v mém rajónu, že! Ještě jsem nabral až do 2490 m n.m. Nevím, zda v takové výšce mohu vůbec létat. S motorem bych mohl bez odpovídače pouze do 1800 m , ale když to mám chcípnuté? To je přeci jako bezmotorové létání, ne?

Bylo téměř bezvětří, slabě JZ, a tak jsem si krásně létal pouze po okolí, abych se mohl vrátit zpět na start k autu. Sklesával jsem max. na 1000 m nad start a znova nabíral. Po hodině a půl mi došly baterky v GPS. Naštěstí alespoň kamera vydržela a tak mám záběry na dlouhé zimní večery. K večeru stoupáky zeslábly na 2 metříky, ale zase jich bylo více. Krásně unavený a plný zážitků jsem přistál po 2 hodinách a 47 minutách. Na váriu maximální stoupání 7,2 m/s, klesání 6,6. Pěkné to bylo!

Video 8Mb

Vlasta