Zářijové Bassano 2004

V Čechách přetrvává nevlídné počasí už dva týdny a stejné je to i v celé Evropě.Původní úmysl odjet do Bassana jsme posunuli o týden a ani tento termín nebyl do poslední chvíle příliš jistý.Fronta za frontou uštědřuje celé Evropě již týden nadílku velké oblačnosti a předpověď i pro sever Itálie nevypadá do poslední chvíle moc nadějně.Ačkoli zájemců o spolucestu bylo původně více,zbýváme nakonec jen Vlasta a Já se Zdenou a Šárkou.Nikdo nevěří počasí a raději odkládají cestu o několik dní.Já mezitím pečlivě sleduji synoptiku a vývoj tlakové výše která svým výběžkem začíná ve čtvrtek vplývat přes Korsiku směrem k Benátskému zálivu.Je to jasný,jede se! Volám Vlastovi a domlouváme odjezd na pátek po obědě.Jediný kdo se k nám hodlá přidat jsou Jana a Honzové Krátký.I oni ale nevěří mým předpovědím a odkládají odjezd až na sobotu.

Vyrazili jsme kolem druhé hodiny odpolední a cesta ve špatném počasí a v dešti přes celé Rakousko moc neutíkala.Prší až na Brener a teprve před Bolzanem se zdá být počasí lepší a dokonce občas zahlédneme přes mraky měsíc.Do Semonza přijíždíme po desáté a vítá nás nebe plné hvězd.V kempu jsme tak tak našli místo pro náš velký stan.Byli jsme z toho docela v šoku, protože jsme předpokládali,že kemp bude prázdný.Ráno zjišťujeme,že jsme zde jediní Češi a jinak samí Poláci.Dovídáme se,že do včerejška bylo neletovo.Je jasno,ale poměrně chladno.Rozhodli jsme se startovat z nejvyššího startu pod památníkem a nahoru vyjíždíme před dvanáctou.Na startu bylo v té době už několik lidí a první letci se pokoušeli o udržení v začínající termice.Fouká slabý vítr od jihovýchodu.Dohlednost, jakou jsem tady ještě nezažil, umožňuje zřetelně vidět lodě na moři v Benátském zálivu na jedné straně a zasněžené štíty Dolomitů na severu za námi.Startujeme po jedné hodině.Živější termika,stoupáky přes tři metry a docela chladno.Není problém vydat se přes Brentu otočit u vysílačů a letět zpátky až k Piávě.Prostě výborné letové podmínky.Přistáváme po čtyřech hodinách strávených ve vzduchu,hladoví,žízniví ale spokojení.Sobota tedy vyšla nad očekávání.

V neděli ráno přijíždí rodina Krátkých a tak dnes pojedeme na kopec s nimi a jejich transporterem.Neděle se již ráno zdá teplejší a i první padáky se na obloze objevují již před desátou.Po jedenácté je již nad startem pod památníkem docela rušno.Termika dnes funguje o hodinu dříve a tak i my startujem o něco dříve.Dohlednost je dnes stále výborná a dostupy se poněkud zvýšily.Dokonce se tvoří kumuly a základny ve výšce přes dva tisíce metrů dovolují zalétnout dál nad vrchol Monte Grappy až k zadním hřebenům.S Honzou jsme se vydali za Brentu zatím co Vlasta vytáčí základny nad památníkem.Při pokusu dohnat nás si udělal malé mezipřistání v sedle nad malou Grappou.Co nedolétl došel pěšky a za chvíli už stál zas na provizorním startu nad skalisky v údolí Brenty.Společně jsme pak po více jak třech hodinách přistáli.

V pondělí ráno fouká znatelně od západu a tak náš úmysl, startovat z malé Gpappy po desáté na slet rušíme a jedeme opět na start pod památníkem.Je brzo a tak trávíme čas před polednem prohlídkou památníku.Na start přicházíme po dvanácté.Fouká o poznání více než včera a tak i termika je trochu silnější.Jana s Honzou seniorem,kteří si netroufají do silnější termiky odlétají proti větru k Semonzu,ale přistávají o dvě vesnice dál,protože vítr který trochu zesílil jim neumožnil se prosadit dál.Já jsem nabral výšku a společně s Vlastou se pomalu prodírám proti větru přes malou Grappu.Proti větru letím dvacet a jakmile začnu dotáčet výšku jsem po několika otočkách zpátky nad rampou u Costalungy.Po třetí hodině se začínají tvořit krásné kumuly a tak dotáčím základnu a protože vítr trochu ubral na intenzitě,vydávám se nad Bassano del Grappa a kochám se tímto starobylým městem.Mezitím se konečně našli Jana a Honza starší a s Honzou mladším na přistávačce polemizují o tom jestli je dobré jako orientační bod přistání udávat kostel a žlutý jeřáb.Nedivím se.Kam se podívám stojí samej kostel a jeřáby kolem bych nespočítal.Mezitím co se vracím a opět dotáčím základnu nad kopcem,přistál i Vlasta.Je asi kolem půl páté a dosavadní živější podmínky nad kopcem se uklidnily.Podařilo se mi přemluvit visílačkou Honzu staršího i ostatní ,aby vyjeli znovu na západní start u kostlivce.Sám přistávám na startu a čekám až dorazí.Znovu jsme všichni odstartovali na podvečerní slet, který se díky zbytkové termice nad svahy protáhl na více jak půlhodinový.Honza st.s Janou si tak vynahradily dnešní nezdar a bylo to na nich znát.

Dnešní den jsme završili večeří v pizzerii a pár doušky dobrého červeného.My,tedy Vlasta Já a holky chceme odjet zítra před polednem a tak o létání už ani neuvažujeme.Rodina Krátkých zůstává do středy a tak si ztracenou sobotu snad vynahradí.

Odjíždíme před jedenáctou a vysílačkami se s nimi loučíme.Krouží nad kopcem v chumlu dalších padáků a my jen tiše závidíme.Cestu domů si krátíme vyprávěním zážitků a kromě mne i dopíjením láhve becherovky.Doma jsme po osmé hodině večer a pocit z krásně prožitého prodlouženého víkendu nám nemůže zkazit ani zima a slabý déšť.Strávili jsme tři teplé letové dny v Bassanu a bylo to letos určitě naposled kdy jsme pohlíželi na Zemi z výšek přes tisíc metrů.