Už jsem se nemohl dočkat, až skončím v práci (Čt 8.4.04). Kumulky naskakovaly, zase se rozpadaly, vítr mírný. Přijel jsem později a honem začal balit všechny nezbytné věci, natankoval krosnu, všechno hodil na záda a vyrazil na start. Ovšem ouha, jak jsem vyšel za barák, v dáli řádně zataženo, ale u nás ještě pěkně. Nenechal jsem se odradit a došel těch 200 m na start. Jen co jsem vybalil, začal se zvedat vítr a po chvilce začalo pršet. Co teď? Všechno bylo mokrý, ale už se zase v dáli mraky trhaly. Počkal jsem. Start byl náročnější, jak bylo křídlo mokré, nechtělo nahoru. Ale jak jsem se vznesl, byla to paráda. Za mnou odcházející černo s deštěm a v něm krásná duha (na fotce částečně vidět). Letěl jsem dál k západu za pěkným počasím a kochal se krásnou přírodou třpitící se po jarním deštíku. Nalétával jsem už mírnou termiku a postupně nabíral výšku. S výškou ale zesiloval západní vítr a místy jsem letěl 4 km rychlostí. Ve výšce 700 m už byly v dáli vidět rovné základny a mě byla zima, že jsem se klepal víc jak motor ma krosně. Jelikož se dosti rychle zastiňovala celá krajina a přede mnou rostl mrak přímo před očima, vypnul jsem motor a v klidu po větru dolétl zpět na přistání. Sbalil vše na záda a jak jsem došel domů, začalo opět pršet.

 

Autor a foto Vlasta Novák