Sobotní krosnění. Je to nezvykle dlouho, co jsem naposledy vzlétl. Už šest dlouhých týdnů a to u nás nebývá zvykem. Buď byl velký mráz, vítr, zataženo nebo obleva. Všechny pěkné dny vycházely na všední den, kdy jsem v práci. V úterý 16.3. máme vyrazit do Bassana v Itálii a tak snad už bude veseleji. Tuto sobotu bylo také zataženo a ošklivo (pak v televizi o zprávách je vidět, jak v celé republice bylo zase krásně) a abych si doma před cestou šplhnul, vybílil jsem kus chalupy. Samozřejmě barvou, v úterý ji vybílím zase od potravin. Neděle dopoledne nebyla lepší. Když mě odpoledne Olda z Jindřichova Hradce zase popíchnul, jak je u nich krásné počasí, vítr 1 až 1,5 m/s, už jsem to nevydržel. Natankoval jsem krosnu tak na hodinu a vyrazil na západní svah do Lidéřovic. Začalo se vyjasňovat a tak jsem počítal, že to krásné počasí z Hradce přichází k nám. Pofukovalo mírně a tak start i na hodně podmáčené stráni byl bezproblémový (stále tu máme i sníh). Ovšem jak jsem nabíral výšku, vítr zesílil a místy jsem letěl proti větru 8 km/h a po větru něco přes 60 km/h. Do toho ťukala termika a tak to byla dobrá průprava před Bassanem, kde to bude mnohem divočejší. Nízké průlety díky nárazům větru nebyly nejvhodnější a tak jsem nabral výšku a polétal po okolí. Peč, Lipolec, Hostkovice, Urbaneč a musel jsem také zavrčet v Cizkrajově kolegovi Víťovi nad chalupou . Nevím, zda o mě věděl, měl jsem výšku přes 300m a tak i když mi tam někdo mával, nevím kdo to byl. Trochu jsem se zdržel a když jsem to z Cizkrajova namířil rovnou na přistávačku, GPS mi ukazovala rychlost 12 km/h, vzdálenost skoro 4 km a v nádrži jsem tipoval tak na 5 až 10 minut. Tak co, držet se okolo silnice s tím, že pak pro mne manželka dojede, nebo letět přímo a doufat, že nebudu muset s krosnou na zádech šlapat někde přes pole. Dopadlo to dobře, v nižší hladině se Trendík rozletěl a tak jsem si po hodinovém proletění ještě nad přistávačkou zakroužil a zachytal poslední bublinky termiky

Vlasta Novák