Plánovaná
doletná v sobotu dopadla celkem dobře.Zvláště její odpolední a večerní
část.Sluncem zalité ráno zpočátku slibovalo velice krásný letový den.Ani vítr
zpočátku nehrozil vetší aktivitou a tak nebyl důvod jakkoli posouvat začátek,či
ho rovnou přesouvat do restaurace. Od západu se nasouvající oblačnost okluzní
fronty, však postupovala oproti předpokladu rychleji a tak i zesilující vítr
pomalu začal hatit plány na průběh slušného letového dne.
Ani
letní nechtěné přistání do rybníka vedle přistávačky nezůstalo bez
ocenění.
Vlastovi byl za jeho letošní výkony slavnostně předána důležitá
navigační a měřící pomůcka v podobě dřevěného metru, aby již nemusel své
ulétnuté kilometry zaokrouhlovat a zbylé centimetry a milimetry si přesně
doměřil.
Kromě
soutěžních disciplín,letového dne,a předávání cen za ně,jsme měli připraveno i
pár diplomů,medailí a darů pro ty z nás,kteří se v letošní letové sezóně
zasloužili o nejzábavnější situace při létání nebo o nepřekonatelné
výkony.
Byly připomenuty některé příhody a kuriozity,z niž asi za zveřejnění
stojí ta, kdy jeden z nás odstartoval s vědomím,že asi zapomněl doma vário, aby
později,už ve vzduchu zjistil,že leží schováno v prostřední komoře v
odtokovce.
Po
večeři už volná zábava zpestřovaná vyprávěním zážitků,prohlížením fotek a
popíjením, pokračovala až do pozdních nočních hodin.
Pro některé jedince se
zřejmě jako největší zážitek večera, jevilo vystoupení skupiny travestishow
,které probíhalo ve vedlejším sále.Takže jakmile se jeden z protagonistů objevil
mezi dveřmi byl přivítán slovy,,ty vole Vondráčková pojď sem,mezi nás“.Naštěstí
nepřišla,nebo nepřišel.
Myslím,že až na nepřízeň počasí jsme vcelku důstojně
zakončili termickou sezonu,krerá byla bezesporu jedna z nejlepších za posledních
několik let a nezbývá než v pohodě přečkat zimu a doufat,že ta příští bude ještě
lepší.
Doletná
Dačického klubu.
Čekání
na zeslabení větru jsme si krátily krátkými exhibicemi na zemi,popíjením čaje s
rumem a klábosením,abychom se stejně nedočkali a zmrzlí na kost se přesunuli do
připravené vyhřáté restaurace.
I
když se po hodině a půl obloha opět rozestoupila a i vítr,jak se z pohledu přes
okna restaurace jevilo,poněkud ubral na intenzitě,moje otázka zda opět vyrazíme
létat se neshledala s kladnou odezvou.
Velice dobré pivo,příjemné prostředí a
společnost pohodových a bezkonfliktních lidí,jak už to mezi paraglidisty
bezpochyby je vždy,byly příčinou toho,že čas letěl a venku se začalo
stmívat.Postupně dorazili i ostatní kteří svůj příjezd raději plánovali ,až na
večer a tak,dokud to všichni vnímali,jsme přistoupili k předávání cen.