V té době se nad námi proháněly už dvě nebo tři krosny, ostatní se ještě připravovali. Úplně nejhorší bylo, že jsem si v tom spěchu sebou nevzal foťák. To byl téměř důvod ani neletět! Naštěstí mi pár snímků slíbili Radek a František, další ještě dodal Honza a tak tady jsou.
Všechno jsem si připravil na start a trochu se obával, jak to dopadne. Od technické na hadříku jsem ještě nelétal a nedávné úpravy na krosně taky nebyly vyzkoušené. Vše dopadlo na výbornou! Sám jsem si nastartoval motor, oblékl si létací kombinézu na tu moji pracovní a po dokončení všeho nutného na první pokus odstartoval. Nebyl to až takový problém (tříkolkáři to měli horší), protože nám lehce a hlavně stabilně foukalo do náběžek! V té chvíli jsme byli ve vzduchu tři a na ploše jsem napočítal ještě šest různobarevných padáčků.
Zaletěl jsem se podívat nad místní koupaliště, které je umístěné pod zalesněnou strání, která byla nasvícená. Pokoušel jsem se tam najít výživnější termiku, ale byla jen slabá. Jelikož ještě nikdo jiný neodstartoval, zaletěl jsem se podívat nad místní lyžařskou sjezdovku (dokonce byla i v provozu) a přeletěl si prohlédnout Luka. Místní továrnu na barvení látek, hlavní vlakové nádraží, zámeček, náměstí, kostel, letěl jsem nad kroutící se řekou a už z dálky mě zaujal veliký nápis na střeše několikapodlažní budovy - DPS. Že by Dům s Pečovatelskou Službou? A že by to měl nějaký létací nájemník jako upozornění, kde bydlí a kde má přistávat? Nevím, třeba nám to JaHovi časem vysvětlí (jestli nevědí, mají to za domácí úkol zjistit). Doletěl jsem zpět, ve vzduchu nikdo a na zemi 8 křídel. To by mě čerti vzali! Až později jsem zjistil, že Radkovi se nepovedl start a ještě na zemi mu vrtule škrtla o rám a odlétlo z ní pár třísek. No a všichni to asi museli jít zkouknout.
Já se vydal nad další vesnici – Vysoké Studnice. Celou jsem ji obletěl, zamával nějaké rodince s dětmi (to jsme byli všichni rádi) a letěl zpět (to jsem nevěděl, že nedaleko je dálnice, to bych si tam zaletěl). V té době už byli dva ve vzduchu a tak jsem se vydal za Honzou.
Honza oblétal Luka druhou stranou, vyzkoušeli jsme si při přímém letu vedle sebe ouško na ouško, zaletěli nad sjezdovku a to nás už předlétával ten druhý (na nás příliš rychlý) a vydali jsme se podívat na zříceninu – Rokštejn (neplést si to s Roštejnem – název je podobný, ale je to úplně něco jiného).
Postupně zesiloval JV až J vítr (až do večera) a tak cesta tam byla pomalejší než zpět. Celou dobu mého létání bylo vše ještě krásně nasvícené, ale bez foťáku jsem byl jako bez ruky! Při cestě zpět jsem to vzal přes Střížov a ve směru na Puklice, no a pak otáčka zpět na přidávačku, jeden nízký průlet, obhlídka nejbližšího okolí ve směru na SZ a Z a po více jak hodince přistání zpět na startovačce.
Tady je alespoň pár leteckých fotek od Františka (u některých popis), který letěl až za dlouho po mě.
Chvíli po mě přistál Zbyněk a rozhlížel se po Františkovi. Prý byli spolu taky nad zříceninou, ale při cestě zpět se někde ztratil. Za chvíli přišla SMS, že musel nouzově přistát (asi nějaká pěkná baba) a že zase odstartuje a přiletí. Povedlo se. Jen tu ženskou nechtěl přiznat, prý mu jen suchý zip nedržel.
Pak mě ještě Jirka přemluvil (ale dalo mu to hodně práce), abych si vyzkoušel jeho krosnu.
Pěkné, pěkné, jen se mi povedlo ani ne po 5 minutách omylem vypnout zapalování, naštěstí mi to vyšlo zpět na přidávačku. Radek mě pak zahřál horkým čajem a krmil nás nějakými sušenkami. Jé, ty byly dobrý!
No
a co říci závěrem? Už párkrát se mě někdo
ptal, jestli mě vůbec baví létat
s krosnou sám. Tentokrát jsem jel tak daleko
schválně si zalétat
s velkou bandou. Mimo krátkého letu s Honzou
jsem ale létal pořád sám
(a to bylo u většiny). Buď nikdo neletěl anebo letěli jinam beze
mne. Alespoň
jsem viděl něco nového, jen ten foťák mi chyběl.
Vyfotím si to příště! Třeba mě ještě někdy
pozvou i po tomto článečku.
A
kdo tam byl? Snad to nespletu, museli mi i radit! Zbyněk Daňhel, Honza Krátký,
František Smrčka, Radek Talpa, Robert Blažek, Zdenek Řezníček, Robert Stránský,
Jirka Smejkal, Jirka Maštera, Martin Kunst a
http://www.pgv.cz/