Předpověď
počasí ještě den před doletnou byla zajímavá. Všiměte si hlavně větru! Buď se někde
zbláznil počítač a nebo nás chtěl někdo předem zastrašit.
Sobota
17.11. - Jelikož
jsme si počasí předem objednali, tak nebyl problém.
Foukalo jen mírně od západu
a před polednem dokonce vylézalo sluníčko. Ovšem
někteří ještě chtěli pochytat
bronz a spíš ho vystrašili. Avizované
dobové oblečení bylo vidět málo, ale přeci jen se
našlo (viz pozvánka).
Všechno
jsem natáčel na speciální dobovou kameru, ale teď nevím, jak se z toho stříhá
video. Uvidím, třeba se mi to povede.
Zdravotnice
byla stále v pohotovosti a někdy měla dost fofr. Byl dost
rušný letecký
provoz, jelikož fungovaly dva vleky - Želetaváci i Máca. Občas se muselo pár pilotů seběhnou a
vlekací auto roztláčet, protože silnice byla
bílá a kolům chyběly řetězy. Kdo potom má ty
velký hadry utáhnout?
Jako
hlavní disciplína byla přesnost přistání. Na ploše byl vytvořen kříž a někteří
se i trefili.
Zato jiní by se pomalu i potloukli, jen aby se trefili.
A
některým to přistání kamarádi zkomplikovali ochrannou
zdí jako ve fotbale. Navíc se zeď před křížem
pohybovala
podle zatáčení pilota.
Boeing
(a ne ten plechový) si asi udělal menší přeletík, protože po
přistání měl boty od sněhu a v ruce
banán.
Třeba to přihlásí do ČPP!
Kluci
Matějíčkovi si asi hodně věřili na vítězství a
chtěli, aby to viděla celá rodina. Dopadlo to trochu jinak a tak
je pak nevzali ani na večeři :-) Dorazili
i kompletní Vaňousovi (dá-li se to tak napsat).
Abych
nezapomněl, byla připravená i druhá disciplína – jízda na kole. Ale to se nějak
nevydařilo, tam nikdo nevyhrál. Nejspíš to bylo tím, že bylo kluzko. Někteří
to téměř oplakali.
K večeru
se konal obřad – pochování Termosky. Většina to vzala opravdu vážně, jen těch
slz bylo nějak málo.
Po
obřadu jsme se přesunuli do restaurace, najedli se a pak byl Krátký program s předáváním
cen.
Těm, kteří se postarali o přírůstky budoucích padáčkářů, novomanželům, za přesnost přistání, přivítání nového pilota, za najití nové vlekací cesty a ještě za několik dalších důležitých událostí.
Pak
byla volná zábava a každý ji využíval podle
svých představ. Promítalo se
i pár zdařilých filmečků na DVD z
vlastních produkcí. Až je
trochu zmenší a více připlatím tvůrcům za
jejich autorská práva, budou tady zveřejněná.
Opět
přišlo na řadu oblíbené ježdění na kole, sice to tam neklouzalo, ale asi
všichni už měli něco upitého. Nikdo nikam nedojel, ale snažili se!
Volná
zábava se rychle rozjížděla a ta únava
z létání a jízdy na kole se na
nás
postupně podepisovala. Nakonec už bylo jedno, kdo s kým
tancuje a s kým se objímá. Pan profesor to asi těžce nesl.
Ještě
bych chtěl poděkovat všem sponzorům –
největší díl patří JaHovým za
vzornou
organizaci a spoustu cen, dále Želetavákům a
Mácovi za bezplatné vlekání, Milanům
za držáky na SPZtky s vhodnou reklamou a musím
vzpomenout i švestičky od
Pavla jak v pevném tak tekutém stavu. Jestli jsem na
někoho zapomněl, dejte mi vědět, rád to ještě
připíšu. Díky.