Podzimní krosnění  27.10.2007

Celý týden byly předpovědi počasí na sobotu a neděli nadějné, ale čím se tyto dva dny přibližovaly, tím se vyhlídky na létání zhoršovaly. V sobotu jsem alespoň zavítal za kamarádem Zbyňkem, aby moji krosnu trochu pošteloval a odnaučil ji špatnému startování. Pro jistotu jsem si vzal i padák, kdyby náhodou... Krosna, jako by to tušila, chytla hned napoprvé a tak už nebylo co opravovat. Inu je to jako u zubaře, kdy v čekárně zub přestane bolet. Zbyněk vypustil pokusný balonek s heliem a bylo vidět, že vzduch je celkem klidný. Pro jistotu vypustil ještě jeden, ale ten uvízl mezi dvěma dráty na elektrickém vedení. Nakonec jsme naložili krosny a vyrazili na oblíbené startovací místo nedaleko Budíškovic a odvážně odstartovali (hned napoprvé). U země to bylo klidné, ale od 50 metrů to drncalo. Po tomto drncavém pásu se to ve větší výšce uklidnilo. Každý jsme letěli jiným směrem. Zbyněk letěl někam k Jemnici ke kryptě a já se motal nad obcí Louka. Pravda je, že na větší vzdálenost jsme se navzájem neviděli a že hlavně já mám nevidětelný (stealth) modrý padák. Nakonec jsme se setkali nad startem a nebe nás odměnilo krásným červánkami. Nastoupali jsem 500 metrů nad terén. Zde byl vzduch naprosto klidný a my mohli sledovat tu nádheru. Po 40 minutách jsme přistáli  s pěkným zážitkem.

Za chvíli přiběhl i uhnaný letecký pes Rex, který se nám krosnařům snažil vyrovnat v běhu a trochu se ztratil.

Opět musím konstatovat, že nahoře bylo krásně.

Franta