Par.Mac

Tak jsem zjistil, že o víkendu zřejmě Pěčín prohrál s Všechovem u Tábora K.O a ještě letěli přes nás, provokatéři. Jako kdyby se nemohli vyhnout TMA Monte Hnojníku třeba přes Svitavy. Proč teda taky nelétáme 160 km někam do Bílých Karpat? Dvě příčiny z vlastní zkušenosti znám.

Loni po vydřených 40 km s břichem na zemi jsem se poprvé zvedl v J.H. nad Vajgarem do základny a Miloš zavelel: "Končíme, ať stihnu autobus, mám doma návštěvu." Stejně nám ujel a v Polívkách aeroklubu jsme byli první, kdo tam prý sednul s PG, i když držkovali. A druhá příčina: v neděli jsem byl nekompromisně vyhnán (zase Miloš) do luftu a začal domněle pronásledovat Vlastu, který zmizel směr Pálava. Dařilo se, nikde jsem se nezasekl, tlačím nechutně na pilu, oči si můžu vykoukat a nikde ho před sebou nevidím a hlásím Vlastovi ve vysílačce, který mě slyší, ale já mu nerozumím. Hlásím: " Jemnice 4 metry stoupání, začátek Vranova 3 metry, přehrada Vranov 5 metrů, Znojmo na dokluz a nevím, že je dávno na zemi a že jen provokuji. Tímto se Ti, Vlasto, omlouvám. Jo a teď opravdu k té druhé příčině. Východně od Vranovské hráze je větrný mlýn a restaurace v Šumné a mají tam výborný sýr se šunkou pro ty, co nedoletěli. Až tam jsem měl první menší krizi, mráček se rozsypal. Řízek voní až nahoru, ale domnělý Vlasta přede mnou mě nutí k mimořádné snaze nepodlehnout. Zkouším ty nahřáté stráně přehrady, sejr stále na dokluz. Šmoulám hnusnej rozbitej půlmetr, snáší mě to a hrozí sejrová turistika. Pak přišel slušnej klapanec, zavlečený ucho, morál v prdeli, a sejr vítězí na body. Točím širokou zpět proti větru a 100 metrů vedle té hnusné turbulence je široká čistá 4, vejš ještě sílí na 5. Teď  kdyby zvítězil sejr nad Termoskou, tak mi Termoska v životě už neodpustí. No tak jsem pokračoval dál, ale už bohužel na boční vítr a po hodině mě nad Znojmem mohutný rozpad a následné zastínění nekompromisně poslalo trojkou na zem. A teď VÁŽNĚ. Myslím, že pokud nebudem lítat přelety aspoň ve dvojicích a účinně spolupracovat, to znamená letět vedle sebe, oznamovat stoupáky, např.pachovou stopou, tak přelety s A padákama kolem 100 km budou víceméně náhodné. Nerad míjím pětimetrový šprajc o kousek. A jelikož nejsem nejmladší, měli bysme to začít řešit.

                       

Macek- Paramacek

http://www.pgv.cz/