Kdo
to nechce číst, ať to nečte. Bylo to jen 50km. To je pouze
reakce na nedělní připomínky,
že někdo uletí jen 50km a už píše
článek.
Já budu rád, když mi pošlete
článeček
se svýma zážitkama a přitom ani nikam
nemusíte
uletět. Rád ho tady zveřejním.
Sobota
14.7.07
Sice
foukalo na Nové Dvory, ale my startovali na
Pěčíně. Chybička se vloudí, ale to
se u nás stává maximálně
jednou za sto let!
Máca si na ruku pořídil nějakou ozdobu, prý aby nemusel létat. Já startoval jako první a tak ani nevím, co se tam dělo dál. Napíše to někdo?
Mě se moc nedařilo, párkrát to vypadalo na přistání a když jsem se začal chytat, tak to bylo jako jízda po bramborovým poli. Byla nádherná dohlednost a je to vidět i na fotkách. Jak jsem potkal dravce, nespouštěl jsem z něho oči. Asi se jich budu chvíli bát.
Nakonec jsem pracně doletěl k Velkému Meziříčí, přeletěl ho a po 51km přistál v Mostišti. Ani mi nepřipadlo, že jsem doletěl tak daleko. Mé nadšení z mnoha kilometrů zhatil nějaký děda, který seděl na zahrádce u piva a když jsme se dali do řeči, co to mám na zádech, tak prý z Dačic to není tak daleko a ti lepší létají přes sto kilometrů. A já původně myslel, že ani nebude vědět, co je to paragliding.
Zdenča
pro mne přijela a po cestě domů se ještě ozval Zbyněk, že je
v Křižanově a
Pavel v Koutech.
Neděle
15.7.
Sice
foukalo na Pěčín, ale my startovali na Nových
Dvorech. Chybička se vloudí, ale
to se u nás stává maximálně
dvakrát za sto let!
Dali
jsme tři neúspěšné starty a pak
přejeli na
Pěčín. Želetaváci nás
přivítali tím,
že kdo odstartoval, ten se hned chytil a odletěl. Mimo jiné
i
oba JaHovi –
závisláci! Přitom se ráno
vrátili
z Dolády a Greifenburgu. Článeček
mám
slíbený. Už se těšíme!
Na vleku mě protahovali skoro celou dobu stoupákama, ale při odpojování z vleku nějakým omylem došlo i k vypnutí termiky. Mořil jsem se až někam po Řečici, než se mi povedlo slušně se zvednout. Jelikož byla velká vedra, tak jsem letěl v kraťasech a tričku bez rukávů. Zima se mi vždycky přihlásila až nad 2000m a to nebylo zase tak často.
Přeletěl jsem Studenou, Žirovnici,
okolo Kamenice a už jen ve slábnoucí
termice se blížil k Táboru. Tam
pode mnou proletěl
vrtulník, začalo to
se mnou řádně mlátit, ale taky pěkně stoupat. Pak
jsem ještě za Táborem minul
letiště na Všechově (nikdo tam nevlekal) a po 81km
přistál před Jistebicemi. Pěkné
to bylo!