Výlet Malý Pěčín – Blatná a zpět
Ráno 9.6.2007
začalo jako každý obvyklý
lítací
den, telefonát s JaHo Ho :-) typu kde, kdo, s kým a proč. Nakonec
to
pro dnešní den vyhrál
oblíbený Malý Pěčín, na
kterém se ten den sjelo více
odvijáků.
První do vzduchu se vrhla Jana …jako vždy, dále čerstvý otec malého Martínka Brába a po něm konečně já. Do vzduchu nás tahal Honza a jediný, který mu to vlekání prodloužil jsem byl já. Asi mě hraní na kolotoč baví a proto jsem se ve vzduchu udržel až na potřetí. Díky Honzovi za podaný full servis mi ale všechny starty moc času nezabraly (start - přistání mimo start – naložení do auta – připnutí na lano – start – přistání ještě dále atd. ). Vzhledem k malému zdržení jsem byl jako obvykle odkázán na let v jednom ,neb Janča s Brábou už byli někde v trapu. Poučen létáním na plackách volím taktiku „točit a točit, hlavně když to snáší správným směrem“. Tato taktika vydržela až k Javořici bez valného nabírání výšky, kde se ke mně přidal ještě ParaMacek v ještě přízemnějších výškách než já. Neúspěšné hledání stoupání v okolí Javořice Macek ukončil odlétnutím za Javořici směrem k obci Kaliště, kde jsem ho viděl sednout, já raději zvolil stopu o kousek jižněji, a jak se později ukázalo, bylo to výborné rozhodnutí. Konečně po tolika kilometrech točení a letu v malých výškách se mi zadařilo v pěkném třímetru dostat do 2500m a hned se zdál být let veselejší. Nyní začala ta správná kochačka, zpříjemněná vykecáváním s Oldou, jak se nechal ukecat Honzou na triangl a nyní se někde u Telče zachraňují. Občas bylo slyšet i kluky z Pěčína, ale s přibývající vzdáleností se spíše ozývaly Krkonoše a tak kecání skončilo.
Dále cesta probíhala vcelku klidně, pořád jsem se držel své taktiky a snažil se dobírat výšku. Jižně kousek od Všechova jsem si opět přitáčel a tak jsem si točení zpříjemnil koukáním na provoz několika odvijáků (start jeden za druhým, ale podobalo se to mě velmi známému kolotoči :-) ). Dále si to peláším na Orlík po větru, který v těchto místech už začíná slábnout, dala by se sice letět i uzavřená trať, bohužel po ulétnutých sto kilometrech je to pozdě a tak se letí na kochanou dál od domova. U Orlíku jsem si konečně vzpomněl, že mám u sebe dokonce foťák a tak následovalo pár rychlých snímků, které přikládám. V těchto místech se začala od Příbrami natahovat oblačnost a já byl nucen odbočit ze svého směru na jihozápad. Postupně podmínky začaly slábnout a u Blatné jsem si mohl vybrat, buď doklouznout na letiště nebo někam k městu. Rozhodnutí padlo na město s vidinou dobrého jídla a pití :-)
Ještě nad městem následovalo točení nuliček a přitom vybírání vhodného místa na přistání.
Po přistání nastal obvyklý rituál telefonování kde, kdo, co a jak zpět. Nakonec jsem se dovolal na Pěčín s prosíkem nějakého taxikáře do Blatné….uvolil se Macek, který osedlal mého oře a vydal se na dlouhou cestu mezi kloboučkáři, za čež mu s Brábou velice děkujeme. Cesta zpět už nic zvláštního nepřinesla, kromě návratu v nočních hodinách a toho, že můj oř se po 10 letech rozhodl v Blatné pro výměnu posledního dílu výfuku, který tam upadl. Žádosti o výměnu nebylo vyhověno, Brába dostal spolujezdce a Peugeotek 406 měl krásný tuningový zvuk.
Den 9.6. se stal startovním dnem roku 2007 v ČPP pro Team „The Empire Paragliders“ , když Brába přidal 145 bodů (145 km Pěčín - Nepomuk), Kája Hübl 200 bodů plochým trianglem 100 km ze Všechova a já 134 bodů (134 km Pěčín - Blatná). Dále ještě zalétl krásných 96 km Honza Krátký, který nakonec pochopil, že ten den na Pěčíně není na trojúhelník a také nesmím zapomenout na Charlieho přelet 8.6.2007 přesahující 260 km (jsme břídilové).
Všem ke krásným přeletům blahopřeji.
Nakonec musím ještě dodat krásné a oblíbené heslo mého vydavatele „PĚKNÉ TO BYLO“.
Autor
Vaňous