Po domluvě s Honzou JaHo jsme se v úterý 1.5.07 já a Zdena vydali za létáním na letiště v Přibyslavi. Sice u nás byla spousta kumulků, nefoukalo, ale bylo to po rozpadu nějaké frontičky a tak jsem tomu moc nevěřil. A jako na potvoru stránky ČHMÚ nefungovaly.  

Miloš se k nám přidal taky, ale povrtával, že na Pěčíně by to bylo lepší. Do toho skoro v půlce cesty volá Macek a že to bude super a proč vůbec někam jedeme. Ještě jsme zastavili a váhali, ale pak jsme jeli dál.

V Přibyslavi bylo úplně jasno, ale dost foukalo. Honza už na navijáku s Oldou vlekal tandemy, Jana dělala ŘLP, protože letiště bylo v plném provozu včetně parašutistů, a přihlížejícím padáčkářům se do toho nechtělo. 

Připravil jsem se a zkusil to.Foukalo trochu z boku, pár nadnášejících bublinek a nic. Přistál jsem na poli za městem. 

Po chvíli u mě přistál i Petr Bílek a netrvalo dlouho, přijel pro nás Honza a že nás odveze na jiný start. Tam to funělo ještě víc, první šel Petr, kolmý start, pěkná výška a v klesání mi zmizel za lesem. Do toho mi volá Máca, jak to na Pěčíně krásně chodí, že se teď vrátil na zem po 1,5 hodině a další se tam ještě drží. A já  blbec mu věřil, ještě s ním souhlasím, že jsme tam měli taky zůstat, že tady to stojí za houby, při tom už stál taky na letišti v Přibyslavi. Dobrák, že?! Kamarádi se nezapřou!

Pak jsem šel na start já, stoupání normální, výška o něco menší a Petra jsem neviděl. Na půlce cesty na přistání jsem se přeci jen chytl, docela klidným stoupáním nabral výšku a nad Přibyslaví měl už přes kilometr.

Vydal jsem se tedy po větru JZ směrem na cestu domů. Další stoupák už nebyl tak klidný, ale dalo se. Fotil jsem zase jak o život, vždyť tudy jsem ještě neletěl. Někde za Šlapanovem jsem si našlápl plný spíd a 3m/s klesal. Chtěl jsem si udělat snímeček, už jsem měl foťák nastavený, když buch a padáček mi zmizel za zády. Než jsem zahodil foťák a chytl řidičku, už byl zase nad hlavou (spíš jsem se pod něj vrátil já), ale byl smotaný a uši se o sebe vzájemně otíraly. Připomínalo mi to figuru jako fullstall. Byl to asi sice jen mžik, hned se srovnal a letěl dál, výšky jsem měl taky dost, ale tohle mi ještě neudělal a tak jsem se dost lekl. Chvíli se mi klepala kolena a jak jsem se doma díval, tak 13 minut jsem nefotil!!!! A to mi večer Miloš říkal, že jsem si ten pád měl vyfotit, když už jsem ho měl v ruce. Taky dobrák, že! Sám za letu nefotí nic.

Pak jsem chvíli stoupal, chvíli klesal a tak nějak držel letovou hladinu a přibližoval se k dálnici. Tam byl široký les, já ještě ztratil výšku a vypadalo to na přistání. Říkal jsem si, zkusím to ještě támhle a „Termosko, jestli tam nebude klidný třímetr, tak na to kašlu!“ A byl tam! Opravdu klidné pohodičkové stoupání, asi celej kilometr nahoru. Jen ta zima byla protivná, hlavně na ruce.

Obletěl jsem si Jihlavu, udělal spoustu fotek, omrknul výstavbu obchvatu a kousek za Jihlavou se zase zvedl a přeletěl les za Kostelcem. 

Jenže za lesem to házelo, ouška klapala (asi to je u Jezdovic od Radka rozfoukané krosnou) a dlouho mě to nebavilo. To asi byla chyba, protože jsem to vzdal a věřil, že si najdu něco lepšího. Nenašel. Těsně před přistáním mě ještě něco nakoplo, vyzvedal se ještě asi 100m, ale pak jsem to ztratil a u Třeště po 45,33 km přistál. Nejsou důležité kilometry, člověk si to musí řádně užít. A těch zážitků bylo hodně, i těch intenzivních. Pěkné to bylo! A už jsem ani nelitoval, že jsme nezůstali na Pečíně.

Volám Radkovi, že by se za mnou mohl podívat, jenže i když bylo po čtvrté hodině, teprve stával. Myslel jsem, že je po noční, ale prý to byly čarodějnice až do rána a že ani neví, jak je venku a řídit určitě nemůže. Jak říkával Štajgr - "Když se něco dělá, má se to dělat pořádně!" A to je pravda!!

Zavolal jsem Zdeně, kde mě má vyzvednout a zeptal se na ostatní. Takže jen co vím - Petr Bílek se taky chytil, letěl přede mnou a doletěl do Kališť (za Javořicí) – 57,34 km. Miloš přistál za dálnicí v Pávově a večer mi došla SMS od Víti, že startoval v Sazomíně a teď je u Rakouských hranic pod J.Hradcem – 90,67 km. Gratulujeme!

Vlasta

http://www.pgv.cz/