Pecin 28.4.07

V sobotu 28.4.07 jsme si dali sraz v M.Pěčíně. Honza Krátký na ten den měl vyhlášené první oficiální tandemové vlekání a myslím, že si ho užil dosytosti. Zájemců měl až do večera a většinou s nimi i vytáčel termiku.

Jelikož jsem viděl hned první tandem nabírat výšku, šel jsem do toho taky. Nepotkal jsem jediný stoupáček. Pak bylo pár dalších zájemců a taky nic. Když se Míra Marečku oblíkal alespoň do pěti vrstev, dělal jsem si z něho srandu, jestli to nepřehání, že za chvíli je taky na zemi. Na to se připravil Máca, já ho vytáhl rovnou do stoupáku, nabral výšku a mazal pryč. Pak Míra a to samé. Když jsem šel já, dvakrát po sobě jen klesání, ani na odvijáku mi nedali výšku (jen 150m). Jana Krátká dopadla podobně. Říkal jsem si, ještě jednou a když to nevyjde, nechám se alespoň svézt na tandemu. Ještě do toho Míra trochu provokoval, protože z nějakých 1200m se vrátil a přistál. Že nikam nechtěl letět!!!

Naštěstí to na čtvrtý pokus vyšlo a postupně jsem se zvedal. Ještě jsem se díval, jestli někdo startuje za mnou, ale asi nebyli zájemci. Foukalo to směrem na Javořici a když jsem šlápl do spídu, začala se mi nafukovat kombinéza, protože jsem si nedopnul nohavice. Ještě že nemáme katapult, abych nedopadl jak ten v Gripenu.

Kousek za Javořicí to vypadalo na přistání, ale ještě jsem se zvedl, pak chvíli točil nad Žirovnicí, u Kamenice n.L. jsem už měl přes 2500 m.n.m. To jsem byl vysmátej a nedělal si hlavu z nějakého klesání. Ještě jsem se v něm otáčel a filmoval Kamenici z druhé strany. Jenže pak to šlo už jen dolů a dolů …. Přistál jsem kousek před Černovicema. Viz ČPP -48,57km.

Máca se mi hlásil z Cetorazu u Pacova (doletěl ze všech nejdál – je dobrej!) a že pro něho jede auto a že mě vezmou. Vyrazil jsem na stopa, abych se dostal alespoň do Kamenice. Prvně mě vzal jeden kluk (možná budoucí padáčkář, prý o tom už uvažuje) jen o jednu vesnici, pak nějaký pán a že zeťák dva roky taky lítá (třeba si to tady přečte a dá o sobě vědět) a ten mě vzal až na benzínku u Nové Včelnice. Tam jsem si dal svačinku a pivečko. Obsluhovala mě taková pěkná slečna a že prý kam se s tím báglem stěhuju. Říkám, že jsem s tím přilítl, že je to paraglidingová výbava a ona jestli prý neznám nějakého Tlachnu, že je to její strejda. Ten svět je malej, co?

Pak mi volá Tomáš, že přistál u Kamenice (kdysi říkal, že si chce doletět domů, do Žirovnice, ale tentokrát to přeletěl a mazal dál), tak ho odkazuju na Mácu, že ho taky nabere. Jenže po chvíli se ozývá Jana a že prý je na Kameni - ČPP 51,29km. Klidně si dolítla dál než já! Je dobrá! Taky ji odkazuju na Mácu, ale pak jsem si uvědomil, že nakonec nebude v autě místo pro mě. Takže jdu zase stopovat. Hned první auto zastavilo, mladí manželé s dítětem a paní se hned vyptávala jak se s tím lítá a jestli jsem letěl i přes noc apod. Vysadili mě v Jarošově a pak jsem šlapal pěšky tak 2km a už mě nikdo nevzal. Chvíli jsem v rukách držel i helmu, ale ani ti motorkáři se neslitovali. Nakonec mě dojeli všichni přeletáři, ale měli velké auto a tak jsem se taky vešel.

Máca později řekl, že i když ho Jana neviděla a nevěděla o něm, letěla stejnou trasu jako on, prý za ním asi držela pachovou stopu. Jinak Miloš si naplánoval přelet na jejich chatu na Komorníku (u Kunžaku) a chyběly mu jen 3km, Míra si chtěl doletět domů do Matějovce a taky se mu to povedlo.

Večer po létání jsme ještě vyrazili na pizzu a Honza Krátký nám říkal zážitky pasažérů z tandemových letů. Občas jsme vybuchovali smíchy.

Ten den jsem si zapomněl doma foťák (na zemi jsem měl zapůjčený od Miloše), ale měl jsem kameru a tak jsem udělal alespoň nějaké to video.