Jelikož předpověď na pátek 15.12. vypadala nadějně, vzal jsem si celou leteckou výbavu sebou do práce. Naštěstí vedoucí měl dostatek rozumu a povolil mi po 12. hodině opustit rozjetý pracovní proces. Obvolal jsem motorové lítače a naplánoval sraz v Pěčíně. Radek mohl bez problémů, Milan z Č.Budějovic to v práci zapíchl a vyrazil, Milan B. zákazníkovi řekl, že potřebný materiál na práci nemá a k dostání bude až v sobotu, no a Tomáš nemohl, byl na vánočních nákupech ve Znojmě (my ostatní si raději napíšeme Ježíškovi, přeci nebudeme někde běhat po krámech a zbytečně utrácet těžce vydělané korunky).
S Radkem jsme startovali před 13. hodinou. Při zemi byla zima, ale od 300m nad zemí už bylo fajn. Po okolí bylo jasno, letěli jsme na Dačice, ale kousek za městem se od Slavonic (od jihu) nasouvala souvislá inverzní oblačnost. Nadletěli jsme si nad ní, to je přeci jenom zase jiné létání – A KRÁSNÉ! Dohlednost byla nádherná, nad horizontem oblačnosti byly vidět od nás hodně vzdálené vršky Alp a kouř z Dukovan. Pěkně jsme si tam létali a užívali si to. Nevěděl jsem co dělat dřív, jestli fotit nebo filmovat.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Oblačnost se postupně nasouvala nad Dačice a valila se i od Jemnice přes hřeben zvaný Bába. Ta ji ale brzdila a jen přes vršek se přelévala. Vypadalo to jak veliký vodopád, dole se oblačnost rozpouštěla a v Hříšici bylo stále jasno.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Mezi tím dorazili oba Milanové a létali s náma. Oba z toho byli nadšení a taky fotili a filmovali.
 |
 |
 |
|
Po hoďce a půl mi docházelo palivo a i když nejsem žádný závislák, po přistání jsem natankoval a hurá zase do toho! Vždyť kdo by po takové době letecké abstinence nevyužil takové krásné možnosti si toho užít dosytnosti. Kdo ví, kdy to zase vyjde!
 |
 |
Oblačnost se k nám pořád pomalu nasouvala, zavíralo se to kolem dokola, ale Bába nás přidržela a u nás bylo jasno. Jak se slunko pomalu sklánělo k obzoru, všechno kolem ozařovalo tmavě sytými žlutými barvami. Pěkně jsme polétali, udělali si pár nízkých průletů, prohnal jsem jednoho zajíce a před 16. hodinou jsem přistával. Dole už mrzlo a po chvíli se zatáhlo i nad náma, ale to už nám nevadilo. Popili jsme horký čaj z termosky, sbalili, pokecali a vydali se k domovu.
 |
 |
Nakonec všichni byli rádi, že jsem je vytáhl na létání a móóóóóc si to pochvalovali.
S tím, že nám počasí na létání vyjde i v sobotu 16.12., tomu jsem opravdu nevěřil. Ale stalo se. U nás deka až k zemi, ale Tomáš mi zavolal, že u nich v Žirovnici je krásně, bezvětří a jasno. No já bych lítat nemusel, jenže jsem ho v tom nemohl nechat samotného.
Sraz jsme si dali ve Studené, nikdo jiný se k nám nepřidal (jejich chyba). Zataženo bylo až do Brandlína a dál už bylo jasno. Stromy byly ozdobené krásnou námrazou a kde bylo sluníčko, postupně jinovatka opadávala. Honem jsme do toho skočili a podívali se na to shora. To bylo ještě krásnější. Namrzlé stromky na tmavém pozadí kombinované s čistým průzračným vzduchem, červené střechy a ostré stíny domů, to byla paráda.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
S výškou ale zesiloval vítr a v různých hladinách foukal jiným směrem. Polétali jsme tedy po okolí a po hodince přistáli zpět na startu. Tomáš měl sebou ještě otce (ten letět nechtěl) a bráchu Ondru. Ten taky využil možnosti a chvíli si zalítal. Potom, když jsme se rozloučili, opět odstartoval a letěl směrem k domovu.
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
No a já při cestě domů zase vjel do toho hnusnýho počasí! Vidět bylo jen na pár metrů, zima a vlhko. Že jsem tam nahoře raději nezůstal!
 |
 |
Pěkné to bylo!
Vlasta
Autoři fotek a videozáběrů – Vlasta, Milanové, Radek, Tomáš