Výlet na Karavanky |
||||||||||||||||||||
Minulý víkend jsme se rozhodli udělat si výlet někam na jih. Když u nás nám počasí stále nepřeje, tak co nezkusit, jestli to náhodou není někde lepší. Nabalili jsme Moby Dicka a ve složení JaHo a babča s dědou jsme v sobotu brzy ráno vyrazili... Vzhledem k tomu, že u Liaku lilo, pokračovali jsme dál do Itálie k moři. Nutno říci, že Italové mají sice vysoké ceny, ale o teplotě moře se totéž říci nedá. To druhý a třetí den bylo v Chorvatsku příjemněji. Šikovně jsme se vyhýbali oblačnosti a váleli se na pobřeží podobni lachtanům v době poledního klidu. V úterý vypadala předpověď docela dobře a tak bylo rozhodnuto vyrazit na Lijak nebo do Tolminu. Lijak byl po zjištění, že tu není nikdo známý, zavržen a pelášili jsme do Tolminu. V půl druhé jsme si rozdali vysílačky a startovali. Děda měl smůlu na interval a byl po chvíli urputného boje na přistávačce. Se slovy, že to bylo naposledy zabalil svého mazlíka a vydal se hledat nějaký jiný sport. Já s Honzou jsme se pustili směrem na Kovk, ale po 3/4 hoďce jsem už navazovala družbu s německými turisty, kteří se plácali v Soči u kempu "U Viliho." Honza odletěl na konec hřebenu a vrátil se zpátky na přistávačku. Nebe se pomalu zaplnilo padáky a kolem půl šesté jich viselo ve vzduchu plno. Vypadalo to, jakoby Tolmin slavil krásné počasí a oblékl se do pestrobarevných šatů. Navečer jsme se přesunuli na Babnij Vrt, kde se konaly závody. Když jsme přijeli, začali závodníci, kteří neměli k dispozici internet, jásat, mysleje, že jsme přijeli, protože bude tutově dobrý počasí. Jeden po druhým se trousili a ptali se, jak bude. Když přišel i hlavní pořadatel závodu Masox, už jsme se jenom smáli. Do Karavanek nás pozvala Monča Svobodová, protože měla tušení, že by se počasí mohlo zlepšit. Už 3 dny byla s ostatními na závodech a matně si vzpomínala, že to na internetu bylo na středu dobrý. K údivu všem a navzdory špatným předpovědím další dva dny počasí opravdu vyšlo a pěkně jsme polítali. Monča, která se modlila a prosila Termosku o pomoc, si viditelně oddychla. V pátek jsme vyrazili na výlet na Bled. Zatím co závodníci celé odpoledne snášeli Termoskovi dary a zdobili start na důkaz své naprosté oddanosti, jsme si udělali pěkný výlet. Při cestě zpátky ještě potkali poslední zoufalce, kteří slétávali ze startovačky. Navečer jsme zvolili volnou zábavu, někdo se chopil tenisové rakety a ti méně hbití zaskočili na houby... Rostou. V sobotu jsme ještě cvičně s baťohy vyšlapali na startovačku a za jemného, ale vytrvalého deště jsme to zase sbalili a vydali se směrem domů.... Však když to není na jihu, tak to musí být u nás, no ne?
Jana |