V sobotu 14.1. bylo u nás, tak jako většinou, zataženo nízkou inverzní oblačností a foukalo. Tak to mělo být téměř po celé republice, jen hory měli být nad. Olda ale hlásil jasno, téměř bezvětří a tak jsem volal Radkovi, jestli nevyrazíme do J.Hradce polítat.  Jenže u Radka v okolí Třeště byla v průměru odhadem asi 10km díra a tak jsme zalítali tam. Pofukoval jižní vítr tak akorát na starty a přistávání v hlubokém sněhu. U země mrzlo, ale 200m nad startem byl vršek inverze a odtud výš bylo tepleji. Ale Radek se mi ztratil, nikde jsem ho nenašel, i když jsme byli domluvený na společném létání. Dokonce jsem si myslel, jestli se mu něco nestalo.

Pohled na vršek mraků je moc krásný, já už ho viděl vícekrát, nejhezčí bylo se dívat na Radka,  když přistál a říkal své první zážitky. Byl nádherně unešený. Ani jsem se mu nedivil, že na mě zapomněl.  Vlasta

Od Radka

Tak jsme po dlouhé době zase pěkně polétali. Sešli jsme se tři, já, Vlasta a později, když už jsme byli vysoko nad mraky, tak dorazil i Petr.

Když jsme byli s Vlastou připravení vedle sebe na startu, Vlasta pokynul, ať jdu první, tak jsem šel. Protože jsme startovali na hranici oblačnosti, tak jsme byli domluvený, že po jednom odletíme dál do velkého modrého okna severně od Třeště, nabereme výšku a počkáme na sebe.

Začal jsem stoupat a kochat se překrásným výhledem na bílé moře, fotil jsem jak smyslů zbavený. Přede mnou čněla Javořice jako maják na útesu. Stejně tak krásně byl vidět Čeřínek se sjezdovkou a v dáli kouř z Dukovan. Než jsem se stačil rozkoukat, tak jsem byl v tisíci metrech a na obzoru se začínaly rýsovat Alpy, když jsem se otočil uviděl jsem i pás našich severních hor.

Pak mi blesklo hlavou kde je Vlasta, říkal že bude stoupat hned za mnou. Pečlivě se rozhlížím a pak ho uvidím, malá tečka hodně daleko a hodně hluboko.

V tisíci foukal silný JV a já jsem neměl šanci se k němu dostat, takže ze vzájemného focení nebude nic. Ale to už vypínám motor a snáším se pomalu na přistání. Asi v tři sta metrech už je mi jasné, že na start nedokloužu a tak startuju motor a zjišťuji, že nahoře bylo tepleji.

Pomalu se blížím na start kde už vidím Vlastu a Petra jak je připravenej na startu. Všude kolem je spousty přihlížejících a tak frajersky udělám ještě jeden průlet a taky přistávám.

Petr měl nějaké problémy s motorem a tak neletěl. Snad příště.

Jak říká Vlasta Pěkné to bylo!!!

Radek