Babí léto pokračovalo i v pátek 28. října 2005 a tak jsme se alespoň ve čtyřech letuchtivých (ParaMacek, Milan Růžička, Zbyněk Daňhel a já) sešli na letišti Malý Pěčín. Nejprve dost fučelo, čehož jsme využili na nácvik nahazování a zvládání křídla a na pouštění dráčka. Pak vítr trochu zeslábl a my se postupně ocitali ve vzduchu. Díky větru měli všichni letci dobrou výšku kolem 500 m. Jednou měl vlekař Milan těsně před odpojením pilota na cívce odvijáku jen několik posledních závitů.

Bohužel v tento podzimní čas už nebyla téměř žádná termika, pokud nepočítám několik nul a tak průměrný let byl kolem deseti minut. I to stačilo k tomu, aby si člověk stačil všimnout nádherného podzimního zbarvení stromů a aby mohl pozorovat fialovo-rezavý, 500metrový od země se táhnoucí, špinavý vzduch. Inu máme opět v naší české kotlině inverzi.

Po delším zdráhání se nechal vytáhnou na odvijáku i Zbyněk, který nejméně rok s křídlem nelítal. Po přistání byl nadšený stejně jako při prvních letech na kurzu. Jen prý je to dynamičtější působení než při letu s balonem. Myslím, že se nám všem letecké odpoledne vydařilo.

Franta Smrčka