Létání na sněhu

         Byl krásný zimní slunný den, teplota kousek pod nulou. Motorový padáčkáři z Jihlavského kraje si udělali sraz v Třešti. Místní krosňáci Radek a Jirka určili místo na starty, nasluněný kopeček nad městem. Ovšem trochu nás vypekl vítr. Na vrtule foukalo až příliš. Já měl padáček na technické prohlídce a tak jsem nemohl létat. Samozřejmě mi krosnu s křídlem na zapůjčení nabízeli, hlavně abych letěl první, aby viděli, co to se mnou bude dělat. To jsem odmítl.

Když už nám to tam bylo dlouhé a mrazík začal prolézat přes bundy, zkusil jsem některé jedince vytahovat bez vrtule pěškovým vlekem – viz foto. Mě bylo teplo brzo a Radek naznal, že zas až tak nefouká. Vytáhl krosnu a na pár pokusů vzlétl (až na moji radu, že v tom větru musí startovat na křížák). V sedačce zůstal visel v nožních popruzích a všichni chlapi na startu ho litovali (ženským to nic neříkalo). Musel přistát a sdělil nám, že neměl seřízené popruhy a tak se mu nepovedlo sednout do sedačky. Ten den už nelétal a kdo ví co bylo doma.

Pár dalších nadšenců se pokusilo nastartovat krosny za pomoci autobaterií a když se to povedlo, nenahodili zase padák při startu. Ale celkem to bylo pěkné odpoledne a každé setkání stejně postižených lidí se počítá.

Vlasta