V minulém článečku jsem psal, že to šlo do bouřek a tak jsme jeli na narozeniny k Vaňousovi zavčas.

Je pátek 30.8.24, ještě doma vyzvedáváme Boeinga, a rychle dostáváme žízeň.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Z toho jsme po cestě chytili i pár kapek.

Dukovany, tady Roman dělá.

Tak kde to vlastně jsme?

Na konci je kruháč a u něho tahle Vaňouskova chaloupka.

Tak kde je oslavenec?

Sice mu 50 bylo už více než před rokem, ale znáte ho, on nikdy s ničím nespěchal. :-)

Přispěli jsme i cihličkou, třeba se bude hodit.

No a přáníčko si prvně musel přeskočit a pak přečíst.

 

Na zahradě budou dnes někteří přespávat.

S pejskem jsem vyrazil prozkoumat okolí.

Ani jsem se Vaňouse nezeptal, jestli mu to takhle doma taky svítí zadarmo. Dokonce jsem to chtěl večer vyzkoušet, ale pak jsem na to zapomněl, tohle je fotka z internetu. Takže až tam příště pojedeme, všichni zářivkové trubice sebou!

A u sousedů měří záření z atomové elektrárny.

Hned jsem hledal, jestli je to v pořádku, abychom nesvítili.

Ale někteří jsme opravdu svítili, jen né ze záření! :-)

Později jsem se do bazénu k dětem přidal taky, jen mne asi nikdo nevyfotil. :-(

Přípitek s proslovem.

Tady už jde do tuhého, tak se zavčas loučíme a odjíždíme.