Podle předpovědi mělo být v pondělí 29.7.24 super počasí a docela slušně možná až do středy.



Pondělí vypadalo líp na Všechově, u nás mělo moc foukat.



V neděli večer jsem se ještě díval na prostory a viděl, že nad Všechovem je to zabrané. Napsal jsem to do skupiny a bylo to pro ně trochu překvapení, nevěděli o tom. Nakonec to vyřešili s tím, že je to jen výstraha díky větroňům z místního letiště, kteří budou trénovat na závody, které jim začínají až v sobotu, a že se s nimi domluví. Ještě jsem jim na WhatsApp napsal - "Nechtěl jsem dělat vlny, ale jak někteří víte, už jsem byl asi jako jediný v ČR za podobný incident těžce obviněn a vyšetřován, takže si dávám větší pozor." No a jelikož byl někdo zvědavý, co a jak bylo, dal jsem jim tam odkaz na můj článek o incidentu ZDE.



Takže v pondělí ráno jsem do auta naložil výbavu, jídlo, pití i spaní s tím, že tam zůstanu. Trochu mi to narušil bývalý zaměstnavatel, protože chtěl, abych jim ve středu přišel pomoct. I tak mi to na dva dny stálo za to. Říkal jsem si, že jsem už dávno nedal stovku a tentokrát to vypadá, že to bude zadarmo. Trochu jsem se mýlil, zadarmo to dnes rozhodně nebylo! Už tahle oblačnost se mi ráno nelíbila.


Nehoda před J. Hradcem přispěla ke zpoždění.




Na Všechově mi řekli, že vojáci původně zabrané prostory zrušili a my jen nesmíme letět do LKTA, pokud to někdo udělá, že na Všechově končí. Už na startu jsem říkal, že to tam ponese, ale podle nich fouká bokem. Namítal jsem, že nahoře to může být jinak, to prý ne.












No a samozřejmě hned při prvním vleku jsem na konci dráhy chytil a točil stoupák přímo k jejich letišti.








Když už jsem měl kus výšky a trochu nafotil Tábor, vzal jsem to bokem, abych se LKTA vyhnul.




Ale to už jsem vyhníval a přistál zpět na startu, můj pokus je ZDE. Tam mi ovšem řekli, že když už jsem měl takovou výšku, že už jsem to mohl přeletět. Tak já nevím?! A taky jsem si utrhl speed. :-(




Dal jsem druhý start a nic moc, můj pokus je ZDE.


Při třetím jsem před sebe pustil Vendelína, aby mi to ukázal. V té chvíli ke mně přistoupila nějaká ochotná holčina a jestli jsem na odvijáku poprvé, že mi poradí. Tak jsem jí vysvětlil, že jsem na tom už byl a jen jsem chtěl vidět, kde jsou a nebo nejsou stoupáky. Tak mi alespoň poradila, kde to často chodí a kde se chytá ona. DÍK!


Pustit před sebe Vendelína se mi vyplatilo, po vleku popoletěl kousek dál a pěkně to vytáčel, já se přidal a dostali jsme se až pod mraky.


Už se mi zdálo, že jsem blízko a tak jsem se vydal prostory obletět zprava. Vendelín to vzal zleva a tak jsme se rozdělili.






Přelétávám si pěkně Tábor, ale jdu dolů a dolů.






Ani tyhle mraky mi nepomáhaly!






Tady jsem už chtěl přistávat, ale zkusil jsem ještě přeletět ten lesík.


Přeletím ho vůbec?



A jak se odtud budu vracet?





Ale vyplatilo se mi to! Něco jsem chytil a kus se vyzvedal. A už to vypadalo veseleji!


















Speed mi dost chyběl!




Kardašova Řečice












Dost mne to tlačilo nad letiště v Jindřichově Hradci. Tak co, přeletět a nebo se vyhnout? Moc se mi nepovedlo ani jedno, ale byl tam vidět celou dobu klid.








Jindřichův Hradec












Teď jsem musel rozmyslet, jestli letět víc na jih nebo bokem na východ.


Prvně jsem to vzal kus k nám, ale pak jsem to před Kunžakem stočil podle mraků jižněji.


Až později jsem zjistil, že tady někde za mnou vyhnil Vendelín, jeho let je ZDE.




















Landštejn




Staré Město



Podle mraků jsem měl letět na jih, ale u Landštejna jsem začal vymýšlet, že návrat z Rakouska bude složitější, tak jsem to vzal kolem hranic bokem na vítr.












Modro v mém směru letu.


Slavonice vypadaly jako moje dnešní konečná stanice, odtud se mi bude i dobře vracet na Všechov.


U Slavětína řádí kombajny, že by mi ještě pomohly?


Byla to pořádná divočina! Kus mne zdvihla, ale nedokázal jsem ji utočit a ztratil to. O kus dál jsem potkal něco vhodnějšího a zvedl se.





Hranice Čech a Rakouska.










Jako další místo vhodné na návrat jsem vybral Jemnici.




Jenže by mi to nedalo tu moji vysněnou stovku a tak jako další vhodné místo jsem vybral Moravské Budějovice. Co kombajny tady, taky mi pomohou?






Pak se mi zalíbil Bítov a Vranov, navíc to bylo více po větru.














Štítary


Šumná, tady přistanu, odtud jezdí vlaky i autobusy, to bude na návrat nejlepší.



Jenže když jsem to otočil a vyklesával, zjistil jsem, že dole moc funí, dopředná rychlost je také 0 a pěkně to se mnou cvičí! Takže jsem se začal bát přistávat a raději jsem letěl dál.


Nabrat opět výšku nebyl problém.


Tak si ještě přelítnu a nafotím Znojmo a už určitě přistanu!








Mráčky i stoupáčky jsou už všude, ale už toho mám dost a musím ještě chytit vhodný spoj zpátky.


Opět hledám nejvhodnější místo na přistání, tady bude autobus i vlak, to bude nejlepší. Občas mě to zase zvedá, ale už se stoupákům vyhýbám a snažím se přistát.


Dole dost funí a jsou problémy s přistáním. Abych neskončil na tom stromořadí, ještě se musím vykrátit. 


Tím jsem si zaletěl trochu dál, ale i když trochu divoce, v pořádku jsem přistál. Můj let dal za 4,5 hodiny 142 km a je ZDE. A to bylo bez speedu, ovšem kdo ví, kdybych ho měl, jestli bych to někde neuhnal a nevyhnil. :-)




A takhle si mne manželka hlídala na LIVE!




Zjistila i narušitele nedaleko našeho bydliště, Honzův let s tandemem je ZDE a Jany ZDE.


Část dnešních přihlášených letů z celé ČR.


A část jen těch ze Všechova.


Na balení jsem si to vzal k tomu stromořadí a po chvilce vyrážím na nádraží.


Vlak mi ujel jen o chvilku, ještě jsem viděl koncová světla.






Za chvíli jel autobus a dovezl mne do Znojma.


Tohle mi nabídl IDOS, dříve že se tam nedostanu.


Tohle jede do Jihlavy nejdřív.


Do dalšího odjezdu jsem měl spoustu času a tak jsem se stavil na večeři.


Tady jsem už jednou byl a líbilo se mi tu.






Ještě něco na cestu a také kávičku.


Na autobus ze Znojma jsem si musel zaplatit jízdenku předem přes mobil a pak jen ukázat QR kód, ještě že to už umím díky vnukovi.


V patrovém autobuse jsem seděl nahoře vepředu.








V Jihlavě mne vyhodili z čekárny, že se na noc zavírá. Zkusil jsem najít ubytovnu, ale nabídlo mi to jen azylové domy pro bezdomovce a to jsem zkoušet nechtěl. Viděl jsem autobus do Pelhřimova a tak jsem zkusil jet tam (IDOS mi to ani nenabídl!).








A najednou mi to nabídlo i rychlejší spojení na Všechov! Jen nevím, proč né před tím. A pak tomu věř!


V Pelhřimově byl zavřený jak autobusák, tak i vlaková čekárna. To čtyřhodinové čekání venku na vlak nebylo moc příjemné, dřímal jsem na lavičce a byla mi zima.


Když ve 3.30 hod otevřeli čekárnu, honem jsem šel na kávu a od ní si alespoň ohříval ruce.




Ve vlaku už to bylo lepší.


Dovezl mne do Tábora a tam honem na autobus. Na přestup jsem měl jen 8 minut a když to člověk nezná, tak je to problém.


Autobusák je hned vedle, to mi poradila nějaká paní, ale odkud to jede na Všechov, nevěděla. A podle IDOS devatenáctka tam prý určitě nejezdí. Namítal jsem, že to asi není číslo spoje, ale zastávky, ale o té taky nevěděla. Navíc autobusák byl také zavřený!


Napadlo mne budovu obejít a to bylo dobře. Po chvíli přijel autobus a řidič hned že mám velký batoh, který neodpovídá přepravnímu řádu, že správně by mě s ním měl vyhodit. Takže hned jsem ho musel hodit na zem a nechodit s ním dál, že bych mohl něco poškodit. Po cestě povídá, že kdyby takhle jezdili všichni, že se tam vejde jen třetina pasažérů! Ovšem že jsem tam jel celou cestu jen sám, to jsem raději nezmiňoval.




O půl šesté jsem u auta a těším se na spánek. Kdybych to nechal na IDOS, přijel bych o 3,5 h déle!




Po deváté mne už slunko nenechá spát a tak vstávám a dám si snídani.


Po desáté přijíždí Hoffi a už to připravuje na další vlekání.






Já jsem nikam nespěchal, nalítaný a utahaný jsem od včerejška dost a zatím tomu ani moc nevěřím.










Dva přede mnou se tam drží zuby nehty, ale jde jim to. Po poledni startuju i já. Na rozdíl od nich se tolik neoblíkám, počítám jen s malým lítáním kolem letiště a ani nahoře nebude moc zima.














Chvíli se tam vozím s Pavlem a pak se rozletíme každý jinam.




Já to zkusil nad to nakloněné strniště, ale nedoletěl jsem tam.


Otočil jsem to ještě dříve, ale i tak to bylo pozdě.


Pavel doletěl zpátky, já si to musel dojít, můj let je ZDE.




Pití jsem si ani nebral, když jsem počítal s přistáním u auta, takže i tahle hnusná jablka se teď hodila.










Už jsem znovu nešel a vyrazil k domovu.






Zato na Rancířově jim to dnes chodilo líp a pěkně si polítali. Jirka dal pěkný trojúhelník ZDE. A vypadá to, že kdo do 13. hodiny neodstartoval, už nepolítal.


Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/