Jak už jsem psal, ráno jsem se proletěl s krosnou a pak se přihlásil jako vlekař na Rancířov.

Sice bych raději létal, ale nikdo jiný dělat vlekaře nechtěl. Přitom mráčky naskakovaly už před 10.hod!

O to více mne zarazilo, že ve vyhlášených 11 hodinách jsem tam byl jen já a Rumbi!!!

Potom jen pomalu přijížděli další a nikam moc nespěchali, já je musel popohánět.

Prvního jsem vytáhl Rumbiho.

Pak Tomáše Soudka a oba se spolu vydali na přelet.

Trochu se nám tu motali zemědělci z Rakouska, kteří to tu obdělávají.

Vlastu si vytáhla Janča, od nikoho jiného to nechce.

Já ještě vytáhl Míru H., Tomáše K., Petra a Zbyňka, a všichni se chytili.

Pak mi Boeing nabídl, že mne vytáhne taky, ale že už někteří vyhnívají, i tak jsem do toho šel.

Na vleku nic moc a tak jsem po odpoutání letěl dál a to se mi vyplatilo!

Stoupák nádherný skoro až k mraku a už jsem myslel, že je vyhráno.

Jenže pak už nic moc a po chvíli přistávám, můj let je ZDE.

V té chvíli vyhnil i Zbyněk, jeho let je ZDE, a jel pro něho Tomáš.

Asi nám to vypnuli, jak říkám, dělají to mezi 13. a 14. hodinou, vyhnil také Míra, jeho let je ZDE.

Já došel v Písečné na náves a počkal na Tomáše.

Díky za svoz!

Ještě jsme váhali, jestli jít do toho znovu, ale když tam ještě byli vlekaři, využil jsem toho.

A udělal jsem dobře, chodilo to nádherně.

Vozil se tam ještě Boeing, jeho let je ZDE.

A z pěkného více jak tříhodinového letu se vrátil Vlasta, jeho let je ZDE.

Tomáš se prý musel po vleku hned vrátit, že tam měl kravatu, a jestli to Zbyněk ještě zkusil, nevím.

Pak jsem potkal krásné a klidné stoupání při celé otáčce přes 5 m/s, prostě paráda!

Rychle jsem se blížil k mraku, chtěl jsem udělat ještě jednu otočku a pryč, ale už mi to nevyšlo. Pomalu přestávám vidět zem, chtěl jsem tam dát uši, ale nešlo mi to a zavládla na palubě panika! Netahám za špatné šňůry? Já si to na tomhle křídle nikdy nezkusil! Beru za jiné a taky nic, do toho honem koukám na mapu, protože už není nic vidět a zatáčím, tak honem narovnat a pryč! Když jsem uviděl sluníčko a modro, hned jsem vzal foťák.

To se mi už kdysi jednou stalo, od té doby jsem si dával pozor a uši mne vždy zachránily!

Ještě chvíli jsem byl pěkně rozklepanej! :-(

Slavonice

Otáčím to zpět.

Opět jsou podle polí a políček poznat hranice Čech a Rakouska.

Písečné

Naše vlekací cesta.

Výšku jsem měl a tak to zkouším na sever k Jemnici.

Nic moc a tak raději letím zpět, abych to vůbec dal k autu.

Hluboká

Výška dobrá a tak to natahuju do Rakouska, jenže rovným letem stále stoupám.

Bylo to kus, až po delší době klesám a tak to pro jistotu otáčím.

Opět nahoru a já už nechtěl, už jsem začal hledat klesání. A zkusil jsem si konečně i ouška!

Tady opět nahoru, ale už nic netočím a snažím se přistát zpět na startu.

Rancířov

Povedlo se, po téměř 2,5 hod přistávám, můj let je ZDE. A to jsem málem druhý pokus ani nezkusil!

Chvilku přede mnou téměř po šesti hodinách přistál Rumbi a to říkal, že dnes žádné ambice nemá. Já mu už při startu tipoval přistání na půl šestou, moc jsem se nespletl, jeho let je ZDE. Jak je vidět, kromě začátku ani žádnou krizi neměl. Jak to lítá, neudělá nám někdy školení? Měli by jsme si to s ním domluvit!

Původně letěl s Tomášem a někde se rozdělili, ten doletěl o něco dříve, jeho let je ZDE.