Na čtvrtek 18.7.24 vypadaly předpovědi nadějně.

Jenže už od rána se u nás pořád motala oblačnost, podle předpovědí tu neměla být!

Jinde měli pěkně, i tak jsme vyrazili na Rancířov.

Přijelo nás pár, Boeing měl také dorazit, ale připomíná mi to pořad „Možná přijde i kouzelník“!

A nepřišel, opět nad ním vyhrál alkohol!

První šel Jirka a i když se asi trochu mořil, postupně nám mizel.

Pak jsem šel já a ne a ne se moc zvednout.

Byl jsem stále 400 až 700 m nad zemí, chvíli nahoru, chvíli dolů.

A tak jsem se tam motal místně, dál do Rakouska se mi moc nechtělo.

Přitom severně to vypadalo mnohem líp, ale tam bych asi nedoletěl!

Takhle to vypadalo nade mnou a na jih.

Tady je podle polí a políček krásně vidět hranice Čech a Rakouska.

Po dlouhé době odstartovala Jana a za chvíli ji vidím pěkně vysoko. Hned se vydala na přelet.

Později šel ještě Tomáš a nic, ostatní to vzdali rovnou.

Když jsem se konečně trochu vyzvedal, zkusil jsem to na sever.

V místě, kde se odpínáme, jsem konečně potkal pěkné stoupání a vytočil to na 1.500 m nad zem.

Jenže už se to počasí kazilo na všechny strany.

Písečné

Už jsem byl před Hobzím a dále bylo hodně zataženo, tak jsem to otočil a letěl zpět.

Stále jsem letěl dolů, už jsem nepotkal žádné stoupání ani tady.

Přistál jsem na pěkné loučce, můj let je ZDE, a František už tam na mne čekal s autem.

Jana se ozvala, že přistála u Slavonic, její let je ZDE, a Jirka přistál nedaleko nás, o kousek nedoletěl trojúhelník, jeho let je ZDE.

Pak jsme vyzvedli Janu a přijeli k nám za Zdenčou, později dorazil i Jirka.

A Honza Krátký nám dal dnes košem, místo toho si vzal krosnu a zkusil udělat velký trojúhelník.

Ten mu také po více jak 7 hodinách letu vyšel - 193km, jeho let je ZDE!

Druhý den bylo pěkně, mráčky naskakovaly.

Jenže na lítání se skoro nikomu nechtělo, prostě jsme se nesešli. :-(