Kdysi za našeho mládí bývalo jaro, léto, podzim a zima, ale teď mám dojem, že už bývá jen období dešťů a období sucha a jen na pár dní se ukáže sníh, abychom nezapomněli, jak vypadá. Teď u nás už týden pršelo a na dalších sedm dní má být zase ošklivo, straší s přeháňkama, bouřkama a přívalovým deštěm i s kroupama. Jediný den, kdy to vypadalo na pěkné počasí, byla středa a tak jsme ji chtěli využít na létání.
Původně jsem plánoval Všechov, ale podle předpovědí to tam vypadalo hůř.
Přihlásilo se nás pět na Pěčín a František byl ochotný vlekat, tak proč to nevyužít. Sešli jsme se tam na 12:00 hodinu a klukům jsem říkal, že včera dost pršelo, všude je dost mokro a navíc má každou chvíli dorazit vysoká oblačnost, která nám to utlumí, takže lítání asi nebude nic moc.
Se starty byl taky problém, protože byla vysoká tráva a tak jsme půlkou byli i na silnici. Z jedné strany jsem u značky hlídal já a na druhé Zdenča.
První šel Honza.
Po něm Petr a oba klidně nabrali výšku a odletěli, vůbec nedbali na má slova, že to nebude lítat!
Pak jsem šel já.
Jelikož vlevo to bylo dost zastíněné, zkusil jsem to vpravo.
Dost jsem se mořil, chvíli to vypadalo, že přistanu, ale trochu jsem se vyzvedal a vydal se dál.
Hříšice
Kluky jsem viděl lítat pěkně vysoko a dalšího na zemi, který přijel také na lítání. Byl to Jirka Bastl z Budíškovic, lítá od letoška.
Později FrantaL napsal - "Osm větroňů točilo nad Dačicemi. Tři točili nad Pěčínem a vytáhli jsme pilota mezi ně a ti ho vytáhli až do mraků. Pěkná podívaná." Jirka to dokonce natočil, jeho pěkné video s větroněma je ZDE.
Já mám jen fotku při průletu.
Byl jsem kus nad Bábou a pode mnou v malé výšce prolétával větroň, už jsem si říkal, že asi otrhává šišky. Najdete ho tady?
Postupně jsem letěl dál a pomalu se i zvedal.
Budíškovice
U Lomů jsem se dostával níž a níž.
Udělá se tu mráček? Pomůže mi?
Támhle za Lomama jsem přistál při návratovce 11.4., článeček je ZDE.
Nakonec mi mráček přeci jen pomohl.
Pak se ozval Petr, že přistál zrovna v těch Lomech a autobusy tam vůbec nejezdí. Návrat do Jemnice je prý asi 6 km a že to dojde, jeho let je ZDE.
Letím dál po větru.
Později se ozval i Honza, že přistál také někde u Jemnice, ale jen kvůli tomu, že si potřeboval odskočit. To je teda nerozum! Jeho let je ZDE.
První pořádný stoupák jsem potkal až někde na úrovni Rumburakova a vyzvedal se až pod základny. Dál to sice vypadalo dobře, ale otočil jsem to zpátky, i když to vypadalo, že mne vysoká brzo pošle k zemi.
Kluci se postupně dostali do Jemnice a Petr mi řekl, kdy nám odjíždí autobus. Nakonec Honza zařídil auto a že nás oba odveze zpátky na Pěčín.
U Třebětic zkouším políčka a když mi nepomůžou, přistanu tady.
Pomohly a už se pěkně zvedám.
Vyzvedal jsem se až pod mraky a začal věřit, že bych to mohl dát zpátky Pěčín.
Jenže dorazila vysoká a nakonec jsem byl rád, že jsem doletěl alespoň do Jemnice.
Kdybych věděl, že Zdenča na mne čeká v Jemnici, asi bych to nad les ještě zkusil.
Přistál jsem vedle benzínky, můj let je ZDE. Kilometry z Pěčína do Jemnice mi to díky bodování ani nepočítá.
Kluci přijeli za mnou a Zdenča se ozvala, že za náma jede také. Petr mi ukázal, jak listuje křídlo on. Mám dojem, že každý to dělá jinak.
Zdenča nám udělala společnou fotku.
A kde že máme toho čtvrtého? Jirka si pěkně polítal po okolí Pěčína a nakonec nás všechny přelítal, jeho let je ZDE.
Ještě něco přidám - ve čtvrtek nám navečer kolem baráku letělo tohle!
Navíc jsme se ten den dozvěděli, že se u Kozleeků narodila Jinřiška a obě jsou v pořádku. Všichni jim móóóc gratulujeme!