Je to už dlouho, co jsme naposled létali, hlavně díky špatnému počasí. Že by to bylo tím, že jsem měl dovolenou? No my jsme ji alespoň část strávili na Lipně, kde jsme jezdili na kolech i s využitím přívozu Frymburk - Frýdava, užívali si místních atrakcí (stezku v korunách stromů včetně tobogánu, sjezd na koloběžkách, dvě bobové dráhy, papilonii, místní krytý bazén i koupání v přehradě) a hlavně jsme několikrát sjížděli Vltavu. Prvně i s manželkou jeden den z Vyššího Brodu na raftu a pak dva dny jen s vnukem na kánoích, kdy nám Zdenča dělala nejen pozemní personál, ale i fotografa a kameramana, jedno video je třeba ZDE. No prostě i na stará kolena blbnu jak za mlada, ale už jsem slíbil, že s tím na konci roku přestanu, to už budu v důchodu. :-)
A abych sem přidal alespoň nějaký nový článeček a netrápil vás jen fotkama z Lipna, tak se podívejte, co mne zaujalo na internetu. Na překlad z angličtiny jsem taky použil internet, tak se nedivte.
"Naše historicky 1. přistání na Letiště České Budějovice - Budweis Airport dne 2. srpna 2023 z pohledu posádky." Odkaz ZDE.
„Tady je naše nové video "No Way", doufám, že se vám bude líbit Děkujeme celému týmu, všem přátelům a všem partnerům, kteří nám umožnili vytvořit toto video.“ Odkaz ZDE.
„Neměl jsem moc času si užít a vyprávět nějaké příběhy o mistrovství světa, i když je to pravděpodobně úspěch, na který jsem v tomto sportu nejvíce hrdý. Ale dnes před dvěma měsíci to byl 8. úkol Světů, kde jsem prožil svůj nejintenzivnější okamžik. Všechno jde docela dobře, všechny úkoly. A brzy nadešel čas na závěrečný klouzání. Ale na poslední hoře před dlouhou větví v údolí se Honorin rozhodl zaútočit na opravdu agresivní závěrečný klouzavý let. Musel jsem sledovat jeho krok, protože byl pro výhru nejhrozivější osobou. Skupina 20/25 pilotů následovala... Konečně jsme vstoupili do očekávaného údolního vánku a noční můra začala. Vzali jsme poslední otočný bod, klouzavost k cíli už vyskočila na více než 10:1. A ještě jsme museli udělat rychlostní úsek proti větru, než jsme šli do cíle po větru. Klouzavost stále stoupala, když jsme vstoupili do termiky 400m od ESS. Rozhodli jsme se to označit a vrátit se k tomu hned poté. Ale když jsme se vrátili, nic. 100m od země, klouzavost 20:1 na branku. Situace byla zoufalá. V určitém okamžiku se skupina zastavila v nule mezi 30 až 50 m nad poli. Věděl jsem, že kdybych sem přistál, ztratil bych titul a, všichni Francouzi, kteří jsou tady ve skupině, budeme mít také velké problémy s hodnocením národů. Začali jsme zatáčet, odbočovat... Ale nebylo to stoupání. První křídla začala přistávat. A další a další. Dokud nebyl ve vzduchu jen Honorin a já. Pamatuji si, že mé srdce právě explodovalo, nohy se mi v ponorce třásly. Přistání jsme neviděli, bylo schované za stromy. Ale nějak jsem stále našel způsob, jak se vyhnout jakýmkoli hloupým rozhodnutím, protože spousta z nich vás právě v těchto chvílích napadá. Chtěl jsem jen cítit, jak se tato malá bublina vznáší ve větru, nad stromy a elektrickým vedením monster. Jen tato malá bublina, Honorin a já. Na posledním zoufalém driftu. Po pár minutách jsme opět viděli bílou brankovou čáru. Poměr klouzavosti k němu byl zpět na 12:1. Bublina umírala. Šli jsme na to, překročili jsme čáru, kde už na nás nikdo nečekal, protože nás neviděli. Právě jsme se vynořili nad stromy jako ztroskotaní námořníci, které vlny vrhly zpět na zem.
Festival planet v parku na Kraví hoře v Brně. Úžasná podívaná, především ve večerních hodinách. Do 8.8. zde jsou k vidění modely noční a denní podoby Země, Měsíce, Slunce a Marsu. Odkaz ZDE.
Počátky paraglidingu ve Francii - 1979 - odkaz ZDE.
Naši dříve na K2 ZDE.
Něco z krizovek od Slávka, odkaz na El Speedo ZDE.
Vlasta
http://www.pgv.cz/