Předpovědi na čt 29.6.23 vypadaly nadějně a tak nebylo divu, že o létání byl velký zájem.





Nakonec nás bylo přihlášených 15 a většinou ještě dorazí i další, kteří se nenapsali. Mně se povedlo z práce uvolnit zavčas a jelikož bylo skoro bezvětří, zůstal jsem na západní straně s Karlssonem, abych nemusel dlouho čekat za pilotama u Hříšice. Prvního vzali od Hříšice Kozleeka, na brigádu jen slibuje a nakonec nedorazí, zato na lítání je první.  :-o 




Pak Karlssona od Pěčína. Další Zbyněk od Hříšice a mě zase od Pěčína.

 

Všichni jsme se chytali. Tohle je Hříšice.


Vypadalo to nádherně, ale úplně jednoduché to nebylo.


Když jsem byl pod mrakama, nikde jsem nikoho stejně neviděl, a tak jsem se vydal severně.
















Nebyla to žádná sláva a postupně jsem klesal.





Rozhodoval jsem se, jestli přistanu u vody a půjdu se koupat, nebo jestli přistanu v Nové Říši, kde je hospoda, a půjdu na oběd, a tady dnes určitě pojedou autobusy.





Naštěstí jsem se zase postupně pěkně vyzvedal.



Nová Říše


Bohuslavice


Tady jsem to otočil a vydal se na Telč.








Tady původně byly lesy a teď je z toho krásná mozaika s výsadbou nových stromků.






Ve směru na Telč mi najednou všechny mraky zmizely.


Kdo ví, jestli mi je neodvezli, jak jsem to viděl na FB. :-)



I tak jsem to nevzdal a Telč byla má volba. Mohl jsem mít pár pěkných fotek a opět tu jsou hospody i autobusy, navíc dokonce vlak.

Naštěstí Termoska se nade mnou slitoval a malý mráček mi poslal.






Bral jsem to jako další otočný bod a chtěl doletět zpět na Pěčín.


Ovšem postupně jsem klesal a na Pěčín to nedoletím.




Tohle je Slaviboř. A tady mám známého, bývalý kolega. Ten by mě třeba na Pěčín dovezl.


Naštěstí hned za vsí jsem se z ani ne 100 m výšky pomalu zvedal. Přepnul jsem na jemné pěčínské řízení a ani nefotil. To se mi vyplatilo a teď už to vypadalo na doletění do Pěčína.




Černíč












Velký Pěčín


Malý Pěčín


Zrovna někoho vlekali od Hříšice, chtěl jsem ho vyfotit, ale hned to otočil ode mě, asi nechtěl fotku.




Původně jsem chtěl přistát, měl jsem toho už dost, ale když už jsem měl takovou pěknou výšku, trochu jsem to protáhl jižně s tím, že dalším ukážu, kde mají stoupáky.




Sice ještě není podzim, ale vypadalo to, že ve šňůrách mám babí léto.


Karlov a Borek


Lom v Dačicích a průmyslové zóny.


Bílkov







Opět jsem se pěkně vyzvedal.














Dačice, ještě jsem přemýšlel, jestli mám letět dál nebo domů. Už jsem toho ale měl plné zuby a tak jsem to otočil zpět na přistání.


Tady jsem dnes dopoledne dělal a teď jsem zkontroloval kolegy, jestli makali i za mne.






Chvíli to vypadalo, že to ani nedoletím.



Ale nakonec to vyšlo, už i stoupákům jsem se vyhýbal.


Po více jak třech hodinkách jsem si přistál zpátky u auta, můj let je ZDE.


A tady je také vidět, za jak malé výšky jsem se zvedal (93 m).


Dnes si někteří naplánovali velké trojúhelníky, ovšem pak to jen o kousek nedoletěli, např. Rumbi ZDE, Jirka V. ZDE a Jirka B. ZDE. Michalovi se to povedlo a díky tomu byl dnes nejlepší, jeho let je ZDE. A tady jsou vidět všechny, kteří to doteď přihlásili.


Z malé výšky se nás dnes zachraňovalo jen pár, asi nejvíc mi konkuroval Zbyněk, jeho let je ZDE. A trochu mne překvapil František, vypadá to, že z pěkného stoupání raději odletěl pryč a přstál, jeho let je ZDE.

Hlavně velké DÍK patří vlekařům, že se pro ostatní obětovali či omezili své létání, bez nich bychom si tak pěkně nezalítali.


Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/