Jak už jsem psal v minulém dílu, díky počasí jsme se z Francie objevili v Itálii u Bassana. Jen jsem zapomněl napsat, že jsem se až teď přiznal, že mám ohledně špatného počasí špatnou pověst, dokonce jsem díky tomu kdysi dostal pláštěnku, kterou mám doteď. A hned věděli, na koho to svést a koho příště s sebou nebrat!
A ještě že než jsme šli lítat, museli jsme se přes internet zaregistrovat, kde bylo vše o pilotovi včetně fotogragie (stačilo selfíčko), éru a pojištění. No a potom také zaplatit startovné.
Teď je středeční ráno 6.7., v noci nám zapršelo a počasí se vylepšuje.
Jedeme na kopec, na startovačku u památníku.
A jsme tu. Jenže až tady si uvědomuju, že jsem si nevyměnil power banku. Dívám se na mobil a hlásí ještě 90 procent, tak to mi snad bude stačit. Jo jo, to je ta připravenost!
Dnes to chodí nádherně a je tady nezvykle pěkná viditelnost.
Tady je vidět někdo hodně dole.
A ve vysílačce hlásí první záložku. Po chvíli ji vidíme tady. Nějaká holka a je prý v pořádku.
Mobil mi hlásí slabé baterie a jestli má dát úsporný režim. To jsem potvrdil a tím vypnul displej. Ten nepotřebuju, hlavně že bude zapisovat.
Už mi to stačilo a tak to ještě natahuju nad hlavní historickou část Bassana.
Fotek dělám opět spoustu! :-)
A jsem opět zpět.
Už toho bylo dost, jdu na přistání.
Po přistání zjišťuju, že mobil v úsporném režimu nic nezapisoval, mám jen kousek letu ZDE. Při tom mi stačilo pustit záznam na druhém telefonu! :-( Já to dnes dal od památníku vlevo za kotel, odtud na Malou Grapu, pak znovu za kotel a opět na Malou, pak nad město a zpět. Na váriu je vidět čas 2 hod 44 min, stoupání 5,8 m/s a klesání -4,9 m/s. Prostě takové veselé létání. :-)
Maximální čas přistání byl domluvený do 17 hodin. Máme ještě čas a tak jdeme všem pro pivo.
Jenže dnes tu mají taky nějaký svátek, takže obchod je zavřený, a tak musíme na točené. :-)
Všichni jsme se sešli včas, jen Petr prý díky horšícímu se počasí přistál někde dál, ale 17. hodinu stihl!
Takže vše balíme bez něho a snad se sám nějak vrátí.
Vrátil se stopem na poslední chvíli, jen už nestihl sprchu jako my.
Ještě zastávka na večeři.
A všichni mladší zase na mobilech, i když na nich byli celou dobu v autě. Hrozná doba, alespoň v restauraci by to nemuseli dělat. :-(
Ještě jsem fotil, kdo si co dal.
Někteří byli rychlejší, tak už kousek chybí. :-)
Ovšem na mne s jídlem zapomněli, tak jsem se jen díval a záviděl.
Po upozornění došlo i na mne.
A kořaličku jsme dostali jako pozornost podniku.
Teď už odjíždíme domů.
Ještě jedna zajímavost – brzo ráno v Praze na mne čekala dcera a vzali jsme s sebou i Míru a Petra. A jen co jsme je vysadili, za Telčí jsme nabrali stopaře. Byl to Francouz, snad že je to i spisovatel a píše o našich památkách. Chtěl se dostat do Slavonic a o Dačicích, že tu byl první kostkový cukr, vůbec nic nevěděl. Tak jsme u památníku zastavili a poučili ho, a pak odvezli až do Slavonic na náměstí a vraceli se zpět domů. Jen ať vidí, jak se umíme k hostům chovat, nám se u nich také líbilo! :-)
Vlasta
http://www.pgv.cz/