Jeseniky 2000

V neděli 28.2.21 mělo být pěkné létací počasí a tak jsem se s Martinem už předem domluvil, že s krosnama vyrazíme. Navíc od pondělka nám mají díky pandemii vše zavírat, nejen více obchodů, ale i okresy a na procházky budeme moci jen v katastru vlastní obce - „Nemůžete na výlet mimo hranice svého okresu. A to ani do přírody. Do přírody můžete v rámci obce, v níž žijete, tudíž ani v rámci svého okresu.“.

Jenže v neděli mi nebylo nejlíp a i když Martin lítat šel, já jsem to vzdal. A to bylo podezřelé! Nakonec mně i manželce v úterý potvrdili Covid, takže jsme doma. No a tak jsem si vzpomněl a chci vám tady napsat, jak jsem nedávno viděl pěkné a zajímavé video o Dlouhých stráních, to je ZDE. Tady je z toho pár fotek a i z přeletu Václava V., ten je ZDE.

Když jsem to zveřejnil na naší skupině s tím, že jsem tam také kdysi létal, s těmahle fotkama se pochlubil Honza a připsal – „Loni v květnu jsem nad nádrží letěl. Je to tam zajímavé a doufám, že bude šance zalétat si tam i o kousek víc na východ.“. Ale článeček nikde!? :-(

Takže teď alespoň něco z toho mého kdysi létání. Pustili jste si video? A slyšeli, že silnice propojující dolní a horní přehradu je v zimě nesjízdná a že je dlouhá 12 km? No a já tam vyrazil na jaře v dubnu 2000 přesně tak, jak se to nemá! Na kurzu říkali, nelítejte tam, kde to neznáte, nelítejte sami a bude chvíli trvat, než se to pořádně naučíte! No a já byl čerstvě po kurzu, v březnu si koupil první křídlo a začal hledat místa, kde se proletím. Pár informací jsem si našel v začátcích internetu na stránkách SkyFly i o létání na Mravenečníku a jelikož nedaleko mám příbuzné, vyrazili jsme tam. Autem mne pak Zdenča dovezla tak do půlky dolní nádrže, dál to nešlo, tam už byla spousta sněhu. Vzal jsem si bágl na záda a vyrazil hledat startovačku. To jsem byl tenkrát nadšenec, co?

Dnes už nevím, jak dlouho jsem to šlapal, kolem svodidel bylo sněhu méně, ale nahoře u nádrže jsem byl poprvé a byl jsem z toho nadšený. Kdysi mi tchán prozradil, jak po okolí všichni podepisovali petici proti této výstavbě, ale nepomohli si. Jen co to postavili, najednou se to všem líbilo a bylo po protestech.

Vrchol Mravenečníku jsem po chvíli objevil také.

Jestli jsem na té správné startovačce a nebo ne, to jsem s určitostí nevěděl. I tak jsem to pod vrcholem vybalil a skočil do toho. Kousek pod startem byl les a byl jsem rád, že vrcholky stromů jsem přeletěl. Pak se přede mnou objevilo zalesněné údolí a za ním další zalesněný kopec. Tak co s tím? Kam letět? Přeletím to? Vůbec jsem neměl představu, ale měl jsem alespoň odvahu! Nakonec to vyšlo a když jsem pak uviděl údolí s loukama a vesnicí, byl jsem nadšený.

Nakonec jsem přistál na loučce za obcí Vernířovice, kde si mne manželka vyzvedla.

Sice jsme v té době už měli mobilní telefony, ale bylo špatné pokrytí a za celou dobu jsme se neslyšeli a ani o sobě nevěděli. Když to vezmu zpětně, hodně mi věřila, že to dopadne tak, jak jsem to naplánoval. Z tohoto letu mám i video, je to záběr téměř celého letu na analogovou kameru a bohužel omylem trochu přiblížený, podívat se můžete ZDE. A nedivte se, že mluvím v množném čísle, ale padáček už byl jako další člen rodiny. :-)

Domácí mi později pověděli, že takhle tam nelétají, pokud se nevyzvedají, tak obletí kopec a přistávají pod Kamencem. A když tam něco bylo, proč jsem to netočil. Jenže v té době jsem o točení stoupáků ještě ani nic pořádně nevěděl. :-)

Časem jsme se do Jeseníků vydali létat ještě párkrát, jezdili jsme tam i s Milošem a Pavlem.

Jednou se mi povedlo zvednout se nad přehradu ze strany od Mravenečníku.

A později jsme se tam s klukama vyzvedali z Kamence. A lítali jsme i jinde – na Jakubovicích, na Šanově, Tetřeví hoře a nevím kde ještě, někde nás vozili i místní. Jeden zachovalý článeček z roku 2004 je ZDE.