Lomy
Lomy jsou už na hranici
nízké oblačnosti a Kunžak nevidno. Co teď? Abych to risknul, že tam bude díra,
to raději ne. No a zpátky proti větru by to pak byl asi také problém.
Takže
chvíli jsem hledal vhodné
místo na přistání, ale jsem za kopcem a
musím počítat s větrem, který se mi i
díky terénu měnil. A louky taky nikde. Nakonec jsem
přistál na poli, na kterém je ještě trochu
blátivo, můj let je ZDE.
Opatrně
jsem vše sbalil a
při tom vymýšlel, co dál. Normálně bych
zavolal známému z Kunžaku, nebo jinému
z nedaleké vesnice, jenže co když jsem pozitivní? To
jim udělat nemůžu. Nesmím ani na autobus, nemůžu ani stopovat!
Takže jsem vše i s padákem a přístroji dal
za tohle roští, třeba to nikdo nenajde, a vyrazil pro auto.
Všimli byste si toho? To je pohled od silnice.
Ale vidět to je, navíc pod tím je hned cesta, tak co?
Takže vyrážím pěšky. Že jsem
si v té rychlosti nechal doma doklady i peníze, to nevadí, že jsem si z domu
nevzal pití už je horší, ale že nemám ani výstražnou pásku na chůzi v noci
mimo obec, to může být problém. Takže honem, než se mi setmí.
Mlha přede mnou, mlha za
mnou ….
Tady jsem si to kousek
zkrátil po louce, ale dole zase byly kaluže. :-(
Bude šest a jsem u auta.
Podle
tohohle výpisu to
vypadá, že jsem ani moc nespěchal, ale v tom je i
odnešení a uložení
krosny (to bylo náročné), donešení
rukávu ze startovačky a skákání do
příkopů, když už za tmy jelo auto. :-)
Pak jsem dojel pro
krosnu a celou výbavu a vše bylo na místě, jak jsem to opustil. Prostě paráda!
No
a napil jsem se až doma. A jak mi panečku chutnala večeře! A těch
nezapomenutelných zážitků! No a zítra má
být zase letovo, tak jestli se toho ještě dožiju, .......