Jen tak
tak, že mne nevcucnul a stačil jsem vyletět bokem. Bez GPS bych tam asi trochu
bloudil.
Z Budíškovic
volal František S., že kdo se to motá pod mrakem, a že když budu potřebovat, že pro
mne zajede.
Paseky
nasvícené, mraky naskakovaly, ale kde to stoupá né a né najít.
Lhotice
Slavíkovice
Zachrání
mne alespoň ty lány?
Kostníky
Místy to
trochu nadnášelo, ale to správné stoupání jsem nenašel.
Po
půlhodince přistávám, můj let je ZDE.
Volám
tedy Františkovi, jenže ten si už dal pivo, prý nepočítal, že to takhle utavím.
Nakonec
tedy ukecal svou manželku a dojeli pro mne.
Velkým
překvapením pro mne bylo, že to v Radkovicích vzdali a už se nevlekalo, prý
zítra to bude lepší. Škoda, chtěl jsem to
ještě jednou zkusit, v pondělí nemůžu, budu v
práci. Všechny dnešní
přihlášené lety
jsou ZDE.
Takže jsem se opět stavil na leteckém dni v Budíškovicích.
A
aby se
tam nenudili a také měli alespoň malou představu o našem
létání, vytáhl jsem to
i tady. No a Michal dostal nápad mne trochu povozit na kusu
lana. Tahouni
byli slabší, takže je škoda, že se tu nezastavilo
i naše vlekací vozidlo, mohli
jsme jim to ukázat na celé dráze. Tyhle fotky mi
pak poslal FrantaL. Dík! Ano, je tam malý uzlík,
to se někdy stává.
Většina
letadel už byla pryč a objevily se tu další.
A další
odlétaly, s tímhle letí Tomáš.
Pěkná a dokonce
výborná tečka na závěr.
A tohle
mi večer letělo doma před okny.
