Hrisice a oslavy 4.7.20

Ve středu 1.7.20 to u nás vypadalo, že se budou čerti ženit! Naštěstí nás to nejhorší minulo.

Ale barevně nádherné, to jsou originály, žádný Photoshop!

A sobota 4.7. vypadala nadějně na létání, sraz jsme měli u Hříšice.

Jana s Honzou nám hned odletěli.

Já tam pak lítal s Pavlem a udělal i pár fotek.

Později mi Pavel poslal taky pár fotek a krátké video. Pavle, dík!

Budíškovice. To už se mnou Pavel nebyl, nechtěl se se mnou zdržovat a letěl dál.

Chotěbudice

Pavel ohlásil přistání, já se nad lesem u Jemnice zachránil a letěl dál - Třebelovice.

Rácovice

Mráčky vypadaly líp na pohled než na funkci, alespoň pro mne.

Dědice – ale kam letět dál. Přede mnou to bylo už dlouho zastíněné, tak jsem to zkusil víc bokem.

Asi to byla špatná volba. Teď navíc nemám ani GPS a na mobil nevidím, takže je to trochu těžší. No a poprvé jsem si sebou vzal i tablet a nevím proč, ale nepřežil to. :-(

Netrvalo dlouho a byl jsem na zemi, můj let je ZDE. Balení na obilí opravdu není nic moc!

A takhle to vypadalo za mnou. Měl jsem letět pomaleji? Rychleji? Jinudy? Kdo ví?

Autobus mi měl jet až za dvě hodiny a tak jsem o odvoz zavolal Zdenče a přitom zkoušel stopa. Jana už také hlásila přistání, zato Honza ještě letí dál.

Nikdo mi nezastavil a tak po hodině přijela manželka i s vnukem a hodili mne k Hříšici.

Naštěstí vlekací provoz ještě nepřerušili a tak dávám druhý pokus.

Téměř celý vlek mme Boeing táhne stoupákem a po odpojení se do něho hned i vracím.

Krásně a bez problémů jsem se vyzvedal do pěkné výšky.

Hříšice

Už jsem nechtěl letět znovu dál po větru a raději to otočil zpět na Dačice.

Chtěl jsem doletět k bazénu, kam se Zdenča s Jirkou vydali. Včera se se mnou chtěl vnuk vsadit, že tam nepřistanu. Nezkusím to? Tady narůstá mráček, snad mi pomůže.

Nepomohl, než jsem k němu doletěl, už se rozpadal.

Stále klesám a v mém směru není vhodné místo na přistání. Na obilí se mi už nechce, tak to stáčím bokem.

Ani tady mi už nic nepomohlo a tak přistávám, můj let je ZDE. Honza to nakonec dal přes 113 km až do Břeclavi, jeho let je ZDE a všechny dnešní lety z Pěčína jsou ZDE.

O odvoz jsem už nikomu nevolal a udělal si přes Dačice k bazénu pěkný pěší výlet i s báglem na zádech. Co jsem nedoletěl, musím dojít, ale to přistání v areálu bych asi nedal! :-)

Původně mělo být letovo v sobotu i neděli a tak jsem navrhl posezení třeba v Jersicích. Tam to nevyšlo a Míra nabídl oslavu vnoučka u nich v Matějovci. To samozřejmě zabralo a když jsme přijeli my, už to bylo pěkně rozjeté!

A tohle je hlavní oslavenec – Arthur.

V neděli sice mělo foukat více, asi by to i šlo, ale nenašel se na lítání ani jeden zájemce. Že by to způsobily jen ty oslavy? To snad ne!?