Na pátek
26.6.20 nás zvali Jana s Vlastou na zapíjení nedávno narozené Barušky.
Oslava se prý vydařila, ovšem fotky a pár řádků mi na zveřejnění nikdo
neposlal. Já se nemohl zúčastnit, jako na potvoru nám na stejný den naplánovali
promítání premiéry „Česká Kanada vypravuje“,
kterou díky pandemii odložili až
na tuto dobu na hrad Landštejn. Většinu záběrů
natáčeli z dronu i z mého
létacího revíru
a tak jsem na ni kdysi také finančně přispěl. Podle mne se nás tam nakonec sešlo několik stovek, ovšem roušku neměl nikdo, i když s tím původně na letáku vyhrožovali.
Po
promítání jsem měl i pozvánku na
následný raut a setkání s tvůrci, ale tam
jsem
už nešel, asi by neradi slyšeli můj názor, přeci
jen to vidím trochu jinak. :-(
V sobotu
měl vnuk fotbalový turnaj v Lásenici, takže jsme jeli s ním a já na
lítání ani nepomyslel.
Tedy skoro! Když jsem viděl to počasí, divil jsem se, že od nás lítat nikdo nešel.
Na neděli jsem se na lítání přihlásil, předpovědi vypadaly nadějně, ale nikdo jiný se ke mně nepřidal. :-(
Sice
trochu strašili s bouřkama, ale ty měly přicházet odpoledne od západu a tudíž
k nám až k večeru. Nakonec mi to nedalo a před jedenáctou jsem alespoň
vyrazil s krosnou.
Termika se mnou už pěkně cvičila, alespoň se člověk nenudí. :-)
Lipolec
Už před
měsícem jsem byl požádán, jestli bych tady nevyfotil kurty. Lítám tu často,
jenže na lepší fotku jsem potřeboval dopolední sluníčku, což je v poslední
době díky počasí velký problém. Tak teď to alespoň vyšlo.
Slíbil jsem nafotit i Borovnou, jenže to je ten samý problém a dnes jsem si na to opravdu netroufl.
Otáčím to zpět, nalítávám stoupák, vypínám vrtuli a vozím se v termice i s tím železem na zádech.
Musím lítat jen po okolí, protože vychladlý motor už ve vzduchu nenastartuju a přistávat dál od auta nechci.
Občas mi to dalo i přes +2m/s, ale po necelé ¾ hodince vyhnívám přímo u auta.
Už ve
vzduch mi párkrát zvonil mobil, až po přistání zjišťuju, že někteří se přeci
jen rozhodli vyrazit na Pěčín. Neváhám a jedu taky.
Nakonec se nás sešlo jen pár. První startoval Jirka V. a po chvíli nám odletěl.
Po něm jsem šel já a musel dost bojovat nad tímhle lesíkem.
Ale jo, kus jsem se vyzvedal.
Jenže pak jsem to podělal a za chvíli byl na zemi. :-(
Můj let je ZDE a Jirkův 30 km let je ZDE.
Pěkná
procházka i s báglem na zádech v prvním letošním tropickém dni až na
náves v Červeném Hrádku mi stačila. Aut pár jelo, ale nikdo mne nevzal. A
autobus jede až ráno!
Jasně,
možností jsem pár měl. Odvoz mi slíbili po vlekání a nebo jsem mohl povolat manželku,
která byla s vnukem na bazénu. Nakonec se jeden stop povedl a dokonce se zná
s Karlosem. A tady je ještě fotka Barušky, kterou jsem udělal po příjezdu
na Pěčín, i když se maminka na mne trochu mračila.
Nakonec jsem ještě chytil i poslední vlek!
Né že by to byla nějaká výhra, stejně jsem už žádné stoupání ani nepotkal.
Přistál jsem ve Velkém Pěčíně. Ale i tak to byla paráda, každá chvilka ve vzduchu je fajn!
Za čtvrt
hodiny mi odtud má jet vlak do Dačic, i tak jdu zatím na stopa. Tohle je první
auto, které mi zastavilo. Nádherné! A pán povídá, že jedině manželce na klín,
ale to že by mu asi neprošlo. No nebylo od nich milé?
Po chvilce mne vzala tahle dodávka a rovnou ke koupálku.
Manželky
jsem se nedovolal ani nedopískal, aby mi dala klíče od auta, takže po zaplacení
vstupného tam jdu i s batohem na zádech. Co si asi ti lidi mysleli? Možná
je lepší to ani nevědět.
Nakonec se přeci jen setkáváme a já se také vykoupal. Na to jedno chlazené a bramboráčky, prostě paráda!
