Jak jsem psal v minulém dílu, v sobotu jsme se na létání nesešli, teď na neděli 2.6.19 to moc dobře s termikou nevypadá, ale pár se nás nahlásilo a tak se od 11 hod. vleká na Pěčíně. Já letos na vleku ještě nebyl, teď jsem poprvé!



Kumulky naskakují, tak to snad půjde.

 

Měl jsem obavy, že to naše valchování vysoké trávy se „jezedákům“ líbit nebude, je to od nás dost bezohledné, taky by se nám nikomu nelíbilo, kdyby nám někdo bez domluvy takhle ničil trávu na naší zahradě. Taky by nám tady mohli to naše létání natrvalo zatrhnout, kdysi jsme takové problémy měli s předsedou na Nových Dvorech!



Janča předala dítko a sama šla vlekat. Díky!



Rumburak startuje, je dost nevrlý a spěchá.



Starty v té vysoké trávě a za bezvětří nejsou nic moc!



Rumbi se vrací, já to zkouším také a po malém moření přistávám úplně zpocený na druhé straně. Tady je tráva ještě vyšší! Když vytáhli další dva, startuju z druhé strany. No a jelikož to nenosí a je vedro, nechávám kombinézu u vlekařů, že ji nebudu potřebovat.



Po odpoutání to zkouším u vodárny, pak ještě víc na jih, odtud to bude pěkně dlouhá procházka zpět! Naštěstí se pak pomalu zvedám.





Hříšice



Velká skládka dřeva a napravo je Bílkov.

 

Tenhle mráček mne kousek vyzvedal a odtáhnul dál, pak se na mne ale vybodnul. Vpravo je skládka v Borku.



Zkusil jsem to tedy nad ty naše vyplundrované lesy a zadařilo se.




Větroňů jsem dnes potkal více.




Letos jsem si těch našich mráčků ještě neužil, tak jsem jich dost vyfotil a pár sem dal.








Jak jsem už psal, byl jsem bez kombinézy a do volných nohavic taky pěkně táhlo, až k ...., prostě ke slipům.

 

Nahoře mělo být něco pod deset stupňů, pocitová je ještě níž, ale copak se ta krása dá opustit? Vydržel jsem!



Holešice





Blížím se k Peči, když bude nejhůř, můžu přistát doma.

 

Chvíli jsou kumuly, pak se najednou rozpadnou a je jen velká modrá díra. I Rumbi si ve vysílačce na počasí stěžuje.



Mraky jsou jižněji, pak se jeden začíná tvořit přímo nade mnou a je vyhráno.

 

Lidéřovice




 
 

Peč



Vracím se zpátky, Dačice.



Hradišťko



Dačice





Letiště



Borek



Už dlouho se nezvedám, ale jestli se mi to tady povede, projedu se jak po D1, vypadá to nádherně!



Nepovedlo! A do cíle mi chybí jen kousek, můj let je ZDE. Před přistáním si ještě přes vysílačku domlouvám svoz, vždyť mobil jsem si nechal v kombinéze.



A hele, mobil je v sedačce, celou dobu na něm sedím, ještě že jsem ho neztratil při startu!



Dorazil známý s pohublým psem (na závodech běhá, ale tahat prý nechce) a jako svozař FrantaL., dík.



Díky adoptované hříšické babičce mohou všichni létat a Jana vlekat, oběma patří také velký DÍK.



Je teplo, stále bezvětří a já se vracím spokojený, že jsem dnes uletěl asi maximum.



Později mi volá Stříbrňák, jestli pro něho nedojedu, že mu do cíle chybí asi 7 km, že jinak by uzavřel stovkovou FAI. Navíc Rumbi ji pak i přihlásil, no nenaštvalo by vás to?! Naše dnešní přihlášené lety jsou ZDE.

Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/