Je páteční ráno 28.9.18 a jak už jsem psal v prvním díle, na Kobale to dnes mělo být dobré. Jenže změna je život a najednou to tady mělo být s větrem horší než včera, kdy tu bylo neletovo. Takže brzo ráno balíme ještě navlhlé stany a odjíždíme na Doládu, kde to má být super.

A tady je už naše létací pohoří a po třech hodinkách jízdy jsme po poledni v kempu.

Výjezd by nám zajistili nejdříve za hodinku a to už nechceme čekat, takže jedeme na kopec s naším autem.

Jenže to tady moc nechodí a většina je po chvilce dole.

I když to není žádná sláva, po hodince čekání se to už zdá lepší, občas se někdo objeví i nad náma.

První od nás šel Jirka, pak Boeing a po něm já. Jirka se drží, Boeing myslím dal jen sletík a Míra raději sveze auto.

Já dal start až na druhý pokus a chodilo mi to jen nad vysílačema, a asi ne jen mně, pletlo se nás tam víc.

Startovačka

A tady právě odstartoval Míra.

Motat se dlouho na jednom místě mne brzo přestalo bavit a jinde to asi ani nechodilo.

Takže letím na přistávačku a fotím.

Pieve d'Alpago

Torch

Garna

Já po padesáti minutkách přistávám, můj let je ZDE, a ostatní dnešní přihlášené z Dolády jsou ZDE.

Vyrážíme na Bassano, tady je vidět náš kopeček, nad kterým jsme dnes létali.

Tomáš měl problém s autem a tak si povolal na servis nějakou mladou slečnu, pokud to nebyla jen záminka!?

Ono dnes byl vůbec nějaký zájem o děvčata, do těchto se někteří zamilovali na první pohled, viďte Mírové!

Po šesté jsme v Bassanu a okukujeme obě přistávačky.

Ubytováváme se přímo v kempu. Dokonce se tady ke mně sám hlásí můj bývalý instruktor Zdenek Trčka, ale nestačím si ho vyfotit, honem spěchá do pizzerky na večeři.

No a jelikož dnes máme nejen Den státnosti, ale zrovna mám i narozeniny, tak rychle rozjíždím večírek.

Jinak dodatečně děkuji všem, kteří mi přáli jak v SMS, tak na FB, kde jsem doteď nebyl, prostě nestíhám.

Taky se stavíme s Tomášem v pizzerce a rezervujeme si na zítřek stůl.

Občas se u nás někdo zastavil a ani jsem všechny nestačil vyfotit, ale Hanička u nás (nebo jen u mne?) měla největší úspěch nejen pro její smích a mluvení rukama.

Trochu se nám to natáhlo, já šel spát až ve dvě hodiny a to jsem nebyl poslední. Jinak na sobotu nás strašili s nějakými závody, prvně jsme mysleli že PG, ale pak někdo říkal, že motoristické a bude uzavřena silnice na kopec. Takže uvidíme ráno!

A ještě jedna malá poznámka. Včera i dnes se pěkně létalo u Marmošky, kam jsem původně chtěl vyrazit, jejich lety jsou ZDE, dokonce si na ní ve čtvrtek Slávek poprvé přistál, jeho let, povídání i pěkné fotky jsou ZDE.

Pokračování příště.