V neděli 16.9.18
jsme si dali sraz na Pěčíně až ve 12 hodin, přeci jen to
sluníčko už nemá
takovou sílu.
Vlekaře
jsme tentokrát
neměli a tak jsem se toho chopil já.
Počasí
nám moc
nepřálo a každý byl rád, když se tam
alespoň chvilku přidržel, jen Jirka V. to vybojoval.
Boeingovi
se dnes do
toho moc nechtělo a tak mi po pár vlecích
nabídnul, že to za mne vezme.
Nemusel mne ani
přemlouvat. Ještě
jsem před sebe
pustil Káju a ten vychytal krásný
stoupák už na vleku a hlavně na konci dráhy, no a
pak nám uletěl.
Já
ho na vleku měl taky,
v malé výšce, a tak jsem to
zkusil až do konce. No a už to nebyla žádná
sláva. :-(
Vedle
přistávačky to
ještě začalo nadnášet a tak jsem to
zkusil.
Jen
mne to zaneslo
kousek dál za ves a tam jsem přistál.
To
se už ale dalo vzít
jako přelet a tak jsem si mohl dát přeletové
pivíčko! :-)
Zato
někdo se vozili bez
problémů nad přistávačkou a
další odlětěl na přelet. A teď dorazil i
Václav!
Ale
není nad to mít nějakého
pěkného koníčka. Na toho
rakušáka jsem volal z dálky,
aby zastavil, že
chci fotku.
Když
už jsem tady,
zkusím to ještě jednou.
Vzal
jsem to nad
nasvícenou stráň a stejně mi to nepomohlo, za
chvíli jsem byl dole.
Václavovi
se dařilo víc
a po přistání říkal, že na Telč by to
šlo, jenže nikam nechtěl. Škoda, dojeli
bychom pro něho.
Dojeli
jsme i pro Jirku
a další přeletáři si povolali
své přítulkyně. Tak tak, je třeba si je
vychovávat pro letecký život!