V sobotu 18.8.18 se opět scházíme v 11 hod. na Pěčíně.

 


Dorazil i Míra se svým novým křidýlkem.



První startoval Karlsson a start se úplně nepovedl.



Vypadalo to hrůzostrašně, i vlekař trochu zaváhal, naštěstí pilot šňůry uvolnil a vše dopadlo dobře.



Pak jsem šel já a stačil si při vleku nafotit i pár čertíků, které tu dnes řádili.



Hříšice



Nad Bábou se to pod mraky pěkně rozběhlo.



Udělala se pěkná kumulostráda, kterou jsem využil a letěl bez točení po okrajích mraků.



Karlsson hlásí, že letí na sever, já na východ na M.Budějovice. Ostatní se trochu zdrželi díky závadě na vlekadle.



Tady je fotka, jak se mi před očima teplý stoupající vzduch měnil na mráček.

 

Martínkov



Asi půlku cesty do M.Budějovic jsem se jen vezl, teď už musím zabrat, vše je dost zastíněné.



Jakubov u M.Budějovic



Moravské Budějovice



Z Pěčína hlásí, že se dost zatáhlo a Jana že jde na přistání, že už jí dvakrát nepříjemně upadlo křídlo. Honza ale prý poletí dál na sever, že tam je to lepší. Já to tady otáčím JZ zpět na FAIku. Včera se mi nepovedla, tak se uvidí dnes.



Dědice



Od západu to opravdu pěkně černá, tak honem využít alespoň jižní část mraků.




Jižně na Rakousko to vypadá dobře, ovšem cesta zpět na Pěčín se mi po přechodu mraků pěkně rozpadá. :-(



Jemnice





Už jsem se trochu obával, pak přede mnou začal narůstat pěkný mráček. Tak co, držet se jisté jedničky a nebo to risknout? Zkusil jsem to!



A to byla jízda! Vário začalo řvát jak o život a padáček se nedal ani řídit. Skákalo mi to přes 6 m/s a né a né to ustředit, takže zase zhoupnutí dolu a zase nahoru. Jestli to bylo tak úzké či co, nevím, ale jak jsem z toho vypadl, už jsem to raději nehledal a letěl si pro něco klidnějšího, výšky jsem už nabral dost.



Už mám vyhráno, to přeletím a návratovku dám. Volám i Karlssonovi, jak to s ním vypadá, a prý že je dva kiláky od Pěčína, jenže na zemi, jeho let je ZDE. :-(



Opět Hříšice, ale teď ji vidím ještě raději!



Ale co dál? Nikdo tu už není a auto máme doma. Takže zkusím doletět co nejblíže k domovu.



Všechno je dost zastíněné a mraky se spíš rozpadají. I tak se občas nějaké slabé stoupání objeví.

 

A od západu to dokonce vypadá na vodu, což mi Karlsson i potvrdil, ale prý je to ještě daleko.




Dačice





Povedlo se! Doletěl jsem si nad naši obec a dokonce dával uši, abych sklesal níž a mohl si nad návsí pořídit snímek hasičské soutěže, na kterou jsem se původně chtěl jít podívat. Vypadá to, že letos je tu družstev míň. :-(




Pak jsem to stočil a přistál si kousek za barákem, můj let je ZDE.



Po pár dnech jsem dokonce zjistil, že to dnes byl na ČPP nejhodnotnějí let a za sobotu jsem na prvním místě.




Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/