V sobotu 28.7.18 má
lehce foukat od jihu a tak si dáváme sraz v 11 hod na Rancířově.
První startuje Boeing a moří se
tam. Pak Jirka a daří se mu víc. Pak se do toho pouštím já.
Tady
se vlekáme hned na
hranicích s Rakouskem, je to vidět i podle malých
políček. Po okolí naskakují kumulky, Vlasta
Š. dokonce hlásí i někde bouřy, takže do toho po
minulém zážitku ani nejde, jenže nad náma je stále jen modrá díra.
Chvíli se tam také mořím
s Boeingem, pak to zkusím jinde a hned jsem na zemi, můj první pokus je
ZDE. Zato Boeing se po
chvilce vyzvedal a s Jirkou a po mně startujícím Vaňousem se vydávají na
krásné přelety.
Tentokrát dorazil i Míra
s rodinkou, aby si naposled zalítal na svém křidélku, než mu dorazí to jeho
nové.
Dávám druhý pokus.
Rancířov
Nepotkávám nic ani
na vleku, ani tady, a tak jsem za chvíli zase na zemi,
nebo spíše v obilí. Zato kolegové ve
vysílačce stále provokují, jak jim to jde a kam
dál poletí.
Návrat je už trochu
delší procházka, do třetice to ale snad už musí vyjít!
Startoval jsem po
Mírovi a nedaří se nám ani jednomu. Mezi tím dal dva pokusy
i Karlsson a taky nic. Že by nám to už vypnuli?
Tak jsem to raději sbalil,
rozloučil se a jel domů.
Zato kolegům se dařilo, dnešní lety jsou ZDE.
U nás bylo hodně mraků a
po chvilce se i rozpršelo.