Jak Bzuk a Ťuk putovali za sluníčkem, vlastně za pokladem

Jednoho dne mi přistál v poště pozdrav od kolegy Vlasty. Prý že se snaží se Zdenou najít nějaký poklad. A nedaří se, jestli prý máme chuť, můžeme se o nalezení pokladu pokusit. Nejdříve jsme si mysleli, že si z nás chce Vlasta vystřelit, ale zaujal nás zaslaný listing. Pěkně sepsaný příběh a tak jsme se rozhodli, že vyrazíme hledat. Navíc nám Vlasta prozradil historii vzniku téhle procházky za pokladem a bylo jasné, že tohle prostě zkusit musíme.

V sobotu 30.6.18 jsme dorazili na start do obce Mosty u Kunžaku asi kolem 11,00 hod. Říkali jsme si, že tak za hodinu :-D budeme hotovi a pak se budeme válet někde u rybníka na Zvůli. Ale vše bylo jinak ...

Zastavení 1 – Kaplička
Vojákova zpráva nás nasměrovala do Mostů, kde na návsi stojí kaplička. Nejdříve jsme měli obavy, že tolik svatých se nemůže vejít do tak malé kapličky a jak dáme odpovědi na otázky z jeho zprávy. K našemu překvapení nám byli svatí nakloněni a po malé chvíli bylo potřebné slovo na světě. Takže rychlý přesun k nedalekému památníku, kam nás posílal i sám voják. Tak tohle bude opravdu rychlovka :-D

Zastavení 2 – Památník
Čekali jsme od vojáka nějakou záludnost, ale nic takového se nekonalo. Pokyny pro další přesun jsme našli okamžitě, souřadnice zadané do GPS ukazovali do míst, které jsme už na svých pochůzkách navštívili. Říkali jsme si, takhle jsme za chvíli na konci. To bude brnkačka.



Zastavení 3 – Pahýl
Cesta na další místo probíhala pohodově a cestu jsme si krátili sbíráním a pojídáním skvělých borůvek. Těsně před místem, kde jsme měli hledat další indícii, nám borůvky v puse zkysly. Okolo potůčku samé bažiny. Za potůčkem jsme uviděli pahýl, který asi hledáme. Hurá. Rychle jsem vykročil k cíli a v ten moment jsem okusil pocit pohraničníků, kteří pronásledovali Krále Šumavy. Stál jsem po kolena v bahně :-( Super. Navíc pahýl, ke kterému jsem špinavý od bahna dorazil, nebyl ten pravý. Druhý také ne. Vypadalo to, že máme smůlu, ale kačerská hrdost nedovolila přestat v hledání. Poslední zoufalý pokus slavil úspěch. Instrukce pro další postup nalezena a taky jsme se dozvěděli, že okolo jsou bažiny. No to už jsme věděli. Zdá se, že voják si z nás začíná dělat srandu. Kontrola, kam máme jít dál. Sláva. Souřadnice dalšího zastavení ukazovaly do rybníka. Aspoň se můžu umýt. Začínali jsme chápat, proč jsme si měli vzít, podle rady, s sebou ručník.



Zastavení 4 – Kámen v rákosí
Cesta na další zastavení byla přímo procházkou růžovým sadem, v posledním úseku cesta rákosovým sadem. Všude plno borůvek. Rybník je napuštěný pouze do poloviny a tak se dalo na potřebný kámen dojít suchou nohou. Škoda, mohl jsem se umýt. Ale hurá, máme další indícii – prý obec na severu. To byl nějaký seriál, myslím, že by ho voják viděl??? :-D Chvíli nám trvalo se zorientovat, ale pak už jsme zcela neomylně vyrazili do obce Suchdol. Parádní cesta po loukách s pěkným výhledem, zakončená v nějaké soukromé zahradě. Naštěstí na nás paní domácí nebyla zlá a poradila, kudy na náves. Prý tam kdysi také zabloudil nějaký voják.



Zastavení 5 – INFO cedule
V Suchdole mají dvě info cedule. Jedna je Obce Kunžak, kde se píše, komu utekl pes a kdy budou vyvážet popelnice. No a druhá cedule je dole u rybníčka a jsou na něm informace o okolí obce Suchdol. Pěkné, ale podle zprávy nám tady měl zanechat informace také nějaký býk. Po bližším ohledání INFO cedule jsme zjistili, že tady nechalo znamení plno zvířat - lev, rak a taky býk. Některé znamení mají u sebe písmena nebo čísla. Voják asi blouznil a zanechal zde jen nějaké obrázky. Ale co s tím???? Vypadalo to, že naše putování ukončí nějaký býk. Ale přece cestu jen tak nevzdáme. Snad díky sluníčku či snad špatné konstalaci planet jsme delší dobu nevěděli, jak dál. Ale kačerská ješitnost velela pokračovat v pátrání. Pak v nedalekém rybníčku zašplouchala nějaká velká ryba a to nás probudilo. Vždyť na další indícii celou dobu koukáme. Ta úleva. Krásné slovo a pro nás velice známé místo. Hurá, tady jsi nás vojáčku potrápil, ale nedostal.



Zastavení 6 – Dno budky, studánka
Jak sladce nám chutnaly višně po cestě k dalšímu místu. Velice dobře známá cesta na známé místo. Už jen z důvodu, že u tohoto kamenu máme jednu ze svých krabiček. Je tam nádherně. Voják nekecal. Na spodní hraně budky pro návštěvní knihu jsme si přečetli další vojákův vzkaz. No ale co dál???? Podobný pocit, jako voják, jsme měli i my – potřeboval jsem se umýt :-D a napít. Ale kde vzít studánku????? Co to po nás voják vlastně chce???? Dost dlouho jsme seděli na viklanu a prohlíželi mapu a dumali. Asi vojenské mapy jsou podrobnější. Nic a znovu nic. Tak jsme riskli cestu dál po modré k Mostům. Na mapě byla nakreslená nějaká voda, ale na místě nebylo vůbec nic. Tak jsme se vrátili zpět ke kamenu a chtěli využít jeho magickou sílu pro pomoc. Pokud nepomůže kámen, tak balíme a uznáme svoji porážku. Magická síla kamene zafungovala, protože jsme nakonec uviděli, v jedné z map, tu krásně modrou, vytouženou značku studánky. Asi jako my se musel radovat voják, když ke studánce vyrazil.



Zastavení 7 – Studánka - choroš
No na místě samém to moc na studánku nevypadalo, ale voda a mokro zde bylo. Rozdělili jsme si strany a naše oči chtěly najít nějaký choroš. Tak moc jsme chtěli najít další indícii. Je tam, JE TAM. Fakt je na tom stromě choroš. Eva byla blíž a za chvíli měla choroš i indcii v ruce. Tak tohle ti vojáčku nevyšlo. S úsměvem na tváři jsem vyrazil za Evou a dnes již podruhé jsem objevil kouzlo bahenní lázně. Opět jsem skončil po kolena zabořený v bahně. Ale tentokrát to bylo opravdové, hutné bahno. Dalo dost práce se vůbec z něj vyhrabat a pohled na mé nohy a boty byl žalostný. Kašlu na boty, hlavně když máme indícii :-D. No ale voják opět kličkuje. Prý najít nějaké vodopády. Tady??? Kde?? No paráda. Jdeme hledat.





Zastavení 8 – Vodopád (trošku se vytratil z nápovědy)
Po menším tápání nalezen potůček a i nějaké malé kaskády zde byly. Ale co hledat??? Tady asi něco voják vynechal nebo trošku popletl. No a tak jsme hledali okolo kamenů. Našli jsme i nějakou studánku, ale další indícii ne a ne najít. Dlouho a dlouho jsme prohledávali břehy potůčku a dokonce i některé kaskády v potoku. Nic a znovu nic. Nakonec bylo rozhodnuto – je konec. Balíme a přiznáme porážku. Voják vyhrál a jeho amulet zůstane nenalezen. A tak jsme vyrazili po potůčku dolů, vlastně domů. V zapadajícím sluníčku se u jedné kaskády něco zalesklo. Srdce se nám rozbušilo jako hledači zlata někde na Klondiku. Zlato! Ne, něco cenějšího. Ve vodě ležel kámen a na něm kovový štítek. To nemůže být náhoda. Na štítku je nějaký nápis, ale pod rzí není moc čitelný. Také tu leží od války plno let. Ale poradili jsme si a řada čísel, která se objevila, byla sladká odměna. Bez zaváhání jsme na mapě začali, kam nás voják posílá. BINGO! Hurá!!! Je to tam.



Zastavení 9 – Pod kamenem
Tohle už přece musíme dojít. Teď už nás vojáčku nedostaneš. A nepomůže ti ani další bahno, voda, hromy a blesky. Takže rovnou za nosem, přímo tam, kam ukazuje šipka navigace. Voják už asi neměl sil na nějakou další kulišárnu a k našemu překvapení jsme úplně v pohodě našli další indícii – opravdu pod kamenem. Při dnešní cestě neuvěřitelné. No a dokonce odkaz na další stage přímo souřadnicemi. Krásná pastva pro oči a úleva. Žádná hádanka k řešení. Prostě pohoda :-D. Snad na souřadnicích najdeme ptačí budku.



Zastavení 10 – Ptačí budka
Část cesty k budce jsme dneska šli už potřetí :-D. Ale nyní s úlevou. Úkryt amuletu se blížil. Voják už byl asi znaven hledáním úkrytu a volil celkem pohodlnou cestu. Odpolední sluníčko na loukách nádherně hřálo a krajina je zde fantastická. Možná byla dneska ještě hezčí díky protrpěné cestě za pokladem :-D. A hele, je tady. Fakt budka a dokonce s nadílkou. Dvě čísla, které jsme nikdy neměli rádi. V minulosti nám dost dlouho trvalo, než jsme se naučili projektovat bod z těchto dvou čísel a vždy to byla pro nás černá můra. Voják nezklamal a před cílem na nás vytáhl těžký kalibr. Ale vojáčku, my už tohle umíme a nás nezastavíš. Tohle ti už nepomůže.



Stage 11 – FINÁLE – Poklad – Vítězství – Výhled
Ne, tohle už prostě musíme dokončit i kdybychom tady měli být do noci. Ten amulet musíme najít. Vždyť jsme na konci. Tady nás už vojáčku nedostaneš. Tady ne. Zadáváme do GPS údaje a nevěřícně koukáme, kam nás GPS posílá. Doprostřed louky !!!!!! Ne, to není možné. Tam přece nic nemůže být ukryto. Zachvátila nás panika, že se vrátila naše noční můra z projektování bodu. Na určené místo jsme se vydali s nedůvěrou, nadějí a zvědavostí. Udělal si z nás vojáček na závěr srandu a amulet ukryl úplně někde jinde???? A pak jsme uviděli ten trs trávy. Krásný pohled a ještě lepší, když jsme pod ním uviděli dřevěnou destičku a pod ní -------------- KRABIČKA. Nádherný pocit. Je dobojováno. Vítězství, úleva. Jsme u konce, vojákova skrýš nalezena. Posadili jsme se u krabičky a nedočkavě jsme ji otevřeli. Amulet jsme nenašli, ale za to byla krabka plná pěkných placek pro všechny nálezce, kteří spíše létají než chodí. V zapadajícím sluníčku jsme si užívali vítězství a četli nápisy na plackách. Ale nejlepší čtení jsme objevili pod víčkem krabičky. Tak to je paráda. Seděli jsme u krabky, koukali do nádherné krajiny a zkoušeli jsme si představit, co se zde odehrálo před rokem. Film Pretty Woman by zbledl závistí nad českým človíčkem a jeho vyvolenou. Krásné místo ve dne, ale v noci při svíčkách nebo jen při hvězdách, tak to je kouzlo. Ani se nám nechtělo zvedat a odejít. Rázem byly zapomenuty všechny útrapy z dnešní cesty a bylo nám fajn.

Na tohle místo se určitě vrátíme a třeba i se svíčkama :-D.





Cestu za pokladem jsme začali asi v 11.00 hod a u krabičky jsem rozjímali někdy tak v 17,15 hod. Nachodili jsme určitě více než 6 km, já si užil dvě bahenní lázně. Strávili jsme skoro celou sobotu v nádherné přírodě a dobře jsme se bavili. Pro nás skvělý zážitek. Dovedli bysme si klidně představit uveřejnit tuhle krabičku oficiálně na geocaching.com (akorát pár malých úprav by muselo být). Za nás musíme poděkovat Kozleekovi za tuhle procházku. Moc pěkný nápad.

Ale hlavně chceme popřát novomanželům hodně štěstí a pohody v té jejich společné cestě, která bude někdy stejně strastiplná, jako ta cesta za krabkou.



Děkujeme
Eva a Milan = KashaE
http://www.pgv.cz/