Vikend na severu - 28. a 29.4.18

Na víkend jsme jeli k mladejm do Mostu. Na sobotu 28.4.2018 jsem podle předpovědi počasí naplánoval létání na Zlatníku. V 11 mělo nejvíc foukat na svahovačku a do toho chodit termika. Prostě ideál.

Ráno jsem dojel pod kopec a vydal se pěšky nahoru po té kratší cestě, než normálně chodím, mapa je ZDE. Přece nepůjdu až k vodárně, to je zacházka, najdu si zkratku. Obešel jsem stavbu, prý to bude STK, a došel k silnici.

Tady to vypadá na prošlápnutou cestičku.

A tady na stromě je značka, tudy asi povede cestička. Zkratka byla opět delší, za to horší cesta!

Připadal jsem si jako princ z pohádky O Šípkové Růžence, jen jsem neměl ten meč a s trním si musel poradit holýma rukama. Už jsem to chtěl vzdát, ale cesta zpátky by byla taky na prd, a přece už musím někde být u té cestičky. Že jsem byl v té chvíli asi ve čtvrtině, jsem ještě nevěděl.

Po více jak čtvrthodince jsem konečně tu správnou cestu našel.

Sedřenej, špinavej a zpocenej.

Cesta nahoru už byla pohodová, jen mám dojem, že jsem si zkratkou vůbec nepomohl. Kudy chodíte vy?

Konečně jsem na startu, jenže vůbec nefouká, a když foukne, tak z východní strany. Prostě všechno špatně.

Vyčkávám na kopci. Rodinka se mi mezitím přesunula pod kopec na své zahradní sídlo a čekali, než odstartuji. Když nahlásili, že už se bude dělat oběd, začal jsem se připravovat. Nahlásil jsem se v Mostě na letiště, oblékl a odstartoval.

Samotný let byl asi i díky spíše východnímu větru kratší, než přípravy na kopci.

Za chvíli jsem dole a balím, můj let je ZDE.

Ani nikdo další nedorazil, asi jsem si na létání opět vybral špatné místo.

Dorazil jsem na zahradu, dcera mě přivítala vychlazeným pivíčkem a za chvilku byl výborný obídek z grilu.

Při odpolední siestě najednou zjišťuji, že se na kopci připravují další. Asi byli postupně tři a ten první ještě jednou, a možná tam byli i o něco déle, než já, ale i tak to nebyla žádná sláva. Tak uvidíme příště, třeba to vyjde líp.

Ovšem večer mi rodinka udělala velkou radost. Vzali nás v Mostě do virtuální reality. A to byl zážitek!

Prvně jsem vyjel výtahem snad do 40. patra mrakodrapu, otevřely se dveře a měl jsem vyjít po prkně. To jsem ještě s rozklepanejma nohama dal, ale skočit dolů jsem si opravdu netroufl, to mi pak až vnuk ukázal. Ovšem zalítat si jako hasič a pak si zalítat mezi budovama bylo nádherné, kousek videa mám ZDE.