Je sobota 7.4.18 ráno a počasí zatím vypadá nádherně.

 

Ještě se postarat o elektroniku a žaludek. Nikotýnovi k snídani vyhovuje knedlo, vepřo, zelo ve speciálním balení.




S Michalem jdeme okouknout tu naši vedlejší přistávačku, kde se i stanuje.




Potkáváme tu i pár známých. A prý si na recepci za malý poplatek zakoupili čipy do sprch v kempu.





Před jedenáctou jedeme na kopec.






Dnes to vypadá i chodí moc pěkně. A asi díky tomu je tu spousta té létající havěti! :-)






Tady na kopci je trochu vidět památník z 1. světové války.






Tady se otáčím zpět. Jirka B. letěl dál k Piavě, tam pak vyhnil a šlapal pěšky zpět až do kempu, prý asi 8 km.











Doletím nad Malou Grapu a zase to otáčím zpět za památník.


 

Michale, už sis všiml za letu toho velkého M ze stromků? Už byl i tady výš na jedné fotce.



Opět před Piavou a zase otáčím a letím zpět.






 


Opět jsem nad Malou Grapou, ale tentokrát skáču přes údolí a letím dál na západ.

 


 


Tady jsem byl zatím jen jednou, kdy mne sem vytáhl Boeing, tentokrát letím ještě kousek dál.




 



Tady to otáčím zpět.










Místo přeskoku zpět to otáčím nad město.



A tady opět dělám spoustu fotek.





Historická část Bassana. Včera jsem chtěl kolegy vytáhnout sem do města, ale dali mi košem.



 


Jsem téměř přímo nad hlavním náměstím, turistů tu zatím moc nemají.





Letím zpět na přistávačku.





Pohled na naše lítací kopečky.



Dnes to chodí i v rovinách. Někteří to natáhli až po zakázaný prostor.




Náš kemp. Nechce to moc dolů, už toho mám dost a tak dávám i ouška.



Po více jak pěti hodinkách přistávám, můj let je ZDE.


 





Dnes to bylo nádherné létání a je třeba to pořádně oslavit.




Kurzíci tady nejsou, že by ještě lítali?



Vyrážíme do místní restaurace. Je tady plno, ještě že jsme si udělali rezervaci.





Ivánek si dal lazaně a nebyl moc nadšenej, alespoň z velikosti porce.

 

Zato já s Michalem jsme si dali smažené plody moře a vybrali jsme se móóóc dobře!




 

Servírka byla pěkná, milá a příjemná. Michal o ni měl zájem, ale na fotku jsem si ji ulovil jen já.


 


Ještě jsem omrknul kuchyň a venkovní stan.



No a večírek pokračuje v kempu u našich stanů.



A tohle si Michal čte ve stanu, místo aby seděl s náma.




Pokračování příště.

Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/