Dnes ráno odfukuji spokojeně v postýlce a přemýšlím, co s načatým ránem, do hokny nemusím, když zadrnčí Jarmilčino sklíčko. Pane, Vlastík s ní má  techtle. Ještě že ne mechtle! Uvěřil jsem jí, že mi zprostředkovává zprávu od Vlastíka pro mne, že už jsou zase na  cestě k Náměšti. Aparátek jsem měl od včera naložen v kombáskovi, včetně štrůdlu. Včera bodovala Zdenička s párkem v housce. Ten jsme si dali před  bránou náměšťské základny, hned po tom, co nám vojáček  záporně odpověděl na naši otázku, kde že tady půjčují ty vrtulníky.

Teda abych se vrátil k dnešku. Rychle najít souřadnice srazu u Okarce a vijó, vzhůru do nejistoty počasí.

Je to stejně krásný pocit vybalovat a sestavovat krosničku, pajdu, prohlídka, motorovka. Ta naděje, že budu zase nahoře a né jenom čučet na druhé třeba v telce (UP network ), nebo číst příběhy  jiných na flyingu, aerowebu, planes atd. Start se mi povedl a už točím první metry mého 3D filmu. Nádhera, nádhera, nádhera, bude na co vzpomínat. 

Vlastík startuje na jedničku a už letíme. Překvapilo mne, jak je dráha blízko. Tak takhle to nějak vidí a vidělo plno pilotů přede mnou. I Rosťa Samec, můj spolužák z průmyslovky, který tady lítal na SU 7. Výborný, upřímný, férový, skromný kluk, srandista. Zůstal pod vrtulníkem v Bosně, když se jim do cesty postavila mlha a v ní kopce. Zdravím Tě Rosťo, říkám si do chladného vzduchu ve tváři. Třeba se někdy potkáme v nekonečnu.

S větrem nahoře jsem délku náměšťské dráhy od západu k východu letěl snad deset minut. Trochu to drncalo, ba i pohupovalo, ale už jsem nějak více zvyklý. Jako začátečník bych to snášel s horšími pocity. 

Směrem k Náměšti se ale drncání prohlubovalo, tak jsem to otočil a letěl s prochládajícími prsty v kvalitních rukavicích směrem ke startovačce. Vlastík letěl neohroženě na Náměšť splnit asi nějaké sliby.

Přeletěl jsem Vicenice, zkontroloval střechu domečku, kde bydlel Jarmilčin děda s babí (ne že bych byl na statky, ale když mi na začátku našeho chození sdělila, že má kořeny kousek od letiště Náměšť, jevila se mi ještě krásnější a dostala se rázem do nejužšího výběru zájemkyň o mé vylhané panictví). Koukám se kolem, že by někde mělo stát snad i jakési muzeum letadel. Tím mne Vlastík rozhodil před letem, když jsme si plánovali let. To bych o tom musel něco vědět, to je nějaká  blbost. Tady a muzeum letadel?

Zdenička na mne mává a já s motorem na volnoběh volám dolů své pocity - zmrzlé  prsty a drcá to. Dělám okruh na přistání, ověřuji si směr větru a po třičtvrtě hodině přistávám. Na okruhu jsem zahlédl Vlastíka, jak uhání po větru směr Třebíč a Zdenička autíčkem pod ním za ním.

Po přistání mám libé pocity. Tak se mi splnil SEN! Teď už chybí jen Ruzyně.

Balím aparátek a cestu zpět volím po nejbližších okreskách. Sotva jsem ale minul první vesnici, co to tamhle vidím? Směrovka od letadla!!! Tam někde na poli stojí L 610 prototyp?

Vzpomněl jsem si hned na Vlastíka a už to hledám. A taky jo! Uprostřed polí, za plotem a vedle nápisu AIR muzeum Olomouc stojí IL 14, MI 24, MI 2, L 610, L 410, výsadkový vojenský kluzák neznámého tvaru a jména, SU 25, L 39, MiG 21 2x, no paráda. Oči nemůžu odtrhnout od odkrytovaného hvězdicového čtrnáctiválce(?) v IL 14, což je motor, který už v padesátých letech měl mít u nás vstřikování paliva. A nádherný zvuk. Stroje volají po zastřešení a tisících hodinách práce, ale jsou to unikátní kousky z doby, kdy se rýsovalo na prknech a počítalo logárem, díly vyráběli řemeslníci umějící vyvrtat díru za roh. A lítalo se zadkem a hlavou, né přes počítače, které nás plíživě degenerují a dělají nás závislými na ...

Ále, radši ta pozitiva. 

A tak si říkám, zase je na co se těšit, tam se musím co nejdříve zajet podívat znovu, až bude brána otevřená a dovolí mi prohlédnout si ty skvosty zblízka.

A kdo z Vás mi odpoví na pgv, kde že to bylo a ukáže na mapě, toho vylosuji za přítomnosti pana Talíře a bude si moci půl hodiny hrát s naším psem.

Cestou zjišťuji, že jsem na startovačce nechal trubku od větrného pytle. No tak to byla jediná ztráta dnešního dne. Snad tam počká, než pojedu kolem. Zatím může sloužit jako úkryt pro hady.

Vlastíku, DÍKY! Moc pěkné to bylo!

ZDzB
http://www.pgv.cz/