V neděli 17.12. jedeme rychlou
lodí na výlet po moři. Loď je
typ Kobra a je fakt rychlá. Skáče s
námi po hladině jako rozverné kůzle a
peláší od břehu s větrem o
závod. Vítr mi okamžitě krade čepici a
sundavá
brýle. Raději si vše
schovávám do batůžku. Máme prima
lodivoda, jenže jsem
zapomněla, jak se jmenuje a ostatní to v hlavě taky
neudrželi.... je to
rozesmátý chlapík s hlavou plnou
copánků. Dělá mu radost, že se nám
výlet líbí.
Naklání loď ze strany na stranu a maluje na
hladině divoké hádky.
Jedeme
se podívat k
vodopádu na blízkém ostrůvku.
Krmíme tam opičky jablky, které jsme od lodivoda
dostali právě pro tuhle chvilku.
Cestou od vodopádu nám nad hlavou prolétá Kalon. Paráda.
Dál se posouváme ke starému majáku.
A potom šnorchlovat do Modré zátoky. Trávíme tu víc jak hoďku, pořád je na co se koukat.
Jenže
už máme hlad a tak
se přesouváme na piknik a koupačku na
další z malých ostrůvků,
které jako
korálky obsýpají Mauricius. Cestou se
stavujeme k další místní
atrakci - krmení
ptáčků z ruky.
Navečer
se vracíme do
"našeho" přístavu. Nejedeme běžnou
výletní lodí, ale jede jen
nás
šest. Tak si čas určujeme sami a můžeme si zkusit loď i
řídit. Finančně to
vychází jen o pár korun
dráž.
Měla
jsem štastnou ruku
při výběru ubytování. Přes Booking se
mi ozval mladík - jmenuje se Yash. Je o 3
týdny starší než Janek a je docela
akční. Ať projevíme jakékoli
přání, snaží se
nám ho splnit a za nejnižší
možný peníz. To nám potvrdil i Esheli
(u kterého
jsme byli včera na obědě).
A ještě jedno zpestření našeho pobytu. Míša trénuje na svoji tetovací kariéru a pomalovává nám ruce Henou. A tak se z nás stávají chodící plátna, která se pomalu plní různými obrázky.
A ještě jedno zpestření našeho pobytu. Míša trénuje na svoji tetovací kariéru a pomalovává nám ruce Henou. A tak se z nás stávají chodící plátna, která se pomalu plní různými obrázky.
