Jak jsem psal v minulém článečku, o víkendu jsem lítat nemohl a jelikož to v pondělí ještě šlo, ihned jsem toho využil. V úterý to na motorové létání zase bylo, ale kteří mne znají, ví, že nejsem žádný závislák a nemusím to mít každý den. Zato Zdenek to využil a polítal po okolí, jeho let je ZDE. Na FB to dal, ale aby mně poslal článeček s fotkama, to zatím ne, třeba to někdy napraví. Přitom nám v našem rajónu lítá každou chvíli, koukni ZDE.

No nic, přejdu na mé čtvrteční létání - 19.10.17. Ráno mlhy, že by se daly krájet, zato po poledni už bylo nádherně.



Alespoň u nás, jak je vidět ze satelitních snímků.





Takže po práci opět vyrážím s krosnou do Lidéřovic. Ovšem tentokrát jsem pro změnu doma zapomněl padáček! Neměl bych s tím pro stáří a senilitu úplně seknout?! Tyhle děti mi tam tentokrá zatím pohlídaly krosnu, než jsem si pro něj dojel domů.



Těsně po čtvrté startuju.



Peč



Cizkrajov





A naše kdysi využívaná SZ loučka pro tréninky startů a malého polítání.



Kostel Panny Marie Bolestné (Montserrat)



Mutná



Předem se omlouvám zase za tu spoustu fotek a slibuju, že příště jich už tolik nebude. Jenže mně se líbí skoro všechny a z těch 430, které jsem tentokrát za letu pořídil, vybrat jen pár, není pro mne vůbec jednoduché. Dokonce mně to kdysi někdo spočítal, kolik jich v průměru za minutu letu udělám a to jsem se dost divil.







Chvaletín



A tady bydlí další můj pracovní kolega.





 
 


 

Písečné



A opět můj oblíbený zámeček ve výstavbě.







Nové Sady





Chvalkovice







 

Bělčovice



A přesně sem jsem se dnes chtěl podívat – na naši případnou novou vlekací cestu u Pálovic.



Nedávno jsem se těch stavebních dělníků ptal, jestli si to můžu projet, ale to mi nepovolili, tak jsem si to prolítnul.





Míra mi později slíbil, že s majitelem pozemků na obou koncích domluví loučky na startování, tak uvidíme.






Ve šňůrách se mi držela spousta pavučin. Jen vyfotit to byl problém, aby to tady bylo vidět.

 

Ostojkovice



Prvně jsem měl v plánu vyzvedat se až nad inverzi, ale pak jsem raději sklesal k hlavní silnici a létal při zemi.






Tady jsem si dal závod s traktorem, ovšem v téhle výšce šlápnout do sppedu jsem se neodvážil - video je ZDE. A lítat při zemi proti nízko položenému sluníčku je i trochu nebezpečné, pokud to tam neznáte. Není nic vidět, natož nadzemní elektrické vedení, ale tady to naštěstí znám.



Dačice




 









 

Nová hasičská zbrojnice pro dobrovolníky u těch profesionálních. Nepohádají se?




 
 





Barvy se už rychle mění i podle úhlu focení.










Takhle vyrábějí mlhy v Peči i v Lidéřovicích.



A tyhle jsou buď přírodní a nebo z nedalekého Rudolce, to jsem už nezjistil.



Po necelých dvou hodinkách přistávám zpět u auta, můj let je ZDE.



Sousedka mi další den poslala několik fotek, jak mne viděla ona.



Od sedmé hodiny jsme měli sraz ve Stadionu, abychom domluvili doletnou. Sešli se jen čtyři a já měl pouze pětiminutové zpoždění, ale i tak už byli domluveni a já byl postaven před hotovou věc. To je ovšem dobře, chtěl jsem to už nechat na mladších, myslel jsem tím pod padesát. Letos si to vzala na starost Lenka, ale i tak jí do toho někteří dříve narození pořád kecají. :-)


Když to tak vezmu, pěkných dní na polítání byl snad celý týden – od minulé soboty až do tohoto pátku, kdy jsem ještě také přemýšlel, jestli to nevytáhnu. Ale jak víte, nejsem žádný ......

Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/