Jak jsem psal v minulém
článečku,
o víkendu jsem lítat nemohl a jelikož to
v pondělí ještě šlo, ihned
jsem toho využil. V úterý to na motorové
létání zase bylo, ale kteří mne
znají, ví, že nejsem žádný
závislák a nemusím to mít každý den.
Zato Zdenek to
využil a polítal po okolí, jeho let je ZDE. Na FB to dal, ale aby mně poslal
článeček s fotkama, to zatím ne, třeba to někdy napraví. Přitom nám v
našem rajónu lítá každou chvíli, koukni ZDE.
No nic, přejdu na mé
čtvrteční létání - 19.10.17. Ráno mlhy, že by se daly krájet, zato po poledni už
bylo nádherně.
Alespoň u nás, jak je vidět ze satelitních snímků.
Takže po práci opět vyrážím
s krosnou do Lidéřovic. Ovšem tentokrát jsem pro změnu doma zapomněl
padáček! Neměl bych s tím už pro stáří a senilitu úplně seknout?! Tyhle
děti mi tam tentokrá zatím pohlídaly krosnu, než jsem si pro něj dojel domů.
Těsně po čtvrté startuju.
Peč
Cizkrajov
A naše kdysi využívaná SZ
loučka pro tréninky startů a malého polítání.
Kostel Panny Marie
Bolestné (Montserrat)
Mutná
Předem
se omlouvám zase za
tu spoustu fotek a slibuju, že příště jich už tolik
nebude. Jenže mně se líbí skoro všechny a z těch
430, které jsem tentokrát za
letu pořídil, vybrat jen pár, není pro mne vůbec
jednoduché. Dokonce mně to kdysi někdo spočítal, kolik
jich v průměru za minutu letu udělám a to jsem se dost divil.
Chvaletín
A tady bydlí další můj
pracovní kolega.
Písečné
A opět můj oblíbený
zámeček ve výstavbě.
Nové Sady
Chvalkovice
Bělčovice
A přesně sem jsem se dnes
chtěl podívat – na naši případnou novou vlekací cestu u Pálovic.
Nedávno jsem se těch
stavebních dělníků ptal, jestli si to můžu projet, ale to mi nepovolili, tak
jsem si to prolítnul.
Míra mi později slíbil, že s majitelem
pozemků na obou koncích domluví loučky na startování, tak uvidíme.
Ve šňůrách se mi držela spousta
pavučin. Jen vyfotit to byl problém, aby to tady bylo vidět.
Ostojkovice
Prvně jsem měl v plánu
vyzvedat se až nad inverzi, ale pak jsem raději sklesal k hlavní silnici a létal při zemi.
Tady jsem si dal závod s traktorem,
ovšem v téhle výšce šlápnout do sppedu jsem se neodvážil - video je ZDE. A lítat při zemi proti
nízko položenému sluníčku je i trochu nebezpečné, pokud to tam neznáte. Není nic
vidět, natož nadzemní elektrické vedení, ale tady to naštěstí znám.
Dačice
Nová hasičská zbrojnice pro
dobrovolníky u těch profesionálních. Nepohádají se?
Barvy se už rychle mění i
podle úhlu focení.
Takhle vyrábějí mlhy v Peči
i v Lidéřovicích.
A tyhle jsou buď přírodní a
nebo z nedalekého Rudolce, to jsem už nezjistil.
Po necelých dvou hodinkách
přistávám zpět u auta, můj let je ZDE.
Sousedka mi další den
poslala několik fotek, jak mne viděla ona.
Od
sedmé hodiny jsme měli
sraz ve Stadionu, abychom domluvili doletnou. Sešli se jen čtyři
a já měl pouze pětiminutové
zpoždění, ale i tak už byli domluveni a já byl postaven
před hotovou věc. To je
ovšem dobře, chtěl jsem to už nechat na mladších,
myslel jsem tím pod padesát. Letos si to vzala na starost
Lenka, ale i tak jí do toho někteří dříve
narození pořád kecají. :-)
Když
to tak vezmu, pěkných
dní na polítání byl snad celý
týden – od minulé soboty až do tohoto pátku,
kdy
jsem ještě také přemýšlel, jestli to
nevytáhnu. Ale jak víte, nejsem žádný
......