Vylet do Rakouska - 3.dil

Je pondělní ráno 29.5.17 a dnes lanovka na Bischling nejezdí. Naši nejlepší odborníci na počasí večer rozhodli, že na Zell am See nepojedeme, že tam bude horší počasí s menšími dostupy, zato na Stoderzinkenu to bude lepší. Takže ráno vstáváme dříve, dáme obvyklou snídani smažených vajíček, sbalíme se, zaplatíme kemp a po půl deváté odjíždíme.

Za hodinku jsme pod kopcem. Tady už čeká i Nikotin, původní výlet do ledové jeskyně zrušili, že to je na dlouho.

Za necelé půl hodinky jsme na kopci, vyndáme létání a řidiči odváží auta dolů. Vrátí se pak jen s jedním, s Petrem. Na řidiče počkal jen jeden kolega, my ostatní zatím vyrazili na kopec.

Byl jsem tu jednou v roce 2015, článek je ZDE, a při výšlapu jsem si říkal, že mne sem už nikdo nedostane. Dnes jsem tedy zase udělal vyjímku. :-)

Dolní rogalistická startovačka.

A padáčkářů, kterým se nechce šlapat výš, je tu hodně, zdejší malá startovačka jim prý bude stačit.

Tentokrát tu jsou i rogalisti.

Já řekl, že jdu až nahoru a většina od nás se ke mně přidala.

V minulých dílech jsem do článečků dával spoustu létacích fotek, takže to změním a dám teď raději ty pozemní.

No není to krása?

Někdy jsme museli používat i přední náhon. :-)

Mostík je už opraven a tady je ta prostřední startovačka. Jen nevím, jestli ji někdo někdy používá.

A nad kopcem se už létá!

Tady jsme šli trochu opatrněji, asi kdyby nám ujely nohy, našli by nás až dole pod kopcem.

Za 3/4 hodinky jsme na horní startovačce. Je tu zase spousta Čechů a někteří mne i znají.

Podle přístrojů na pultíkách to vypadá, že si tam všechno zadají a za letu jen přepnou na autopilota. :-)

Ještě vyhlašuju výšlap bez bagáže až na vrchol, ale dostal jsem košem, jen Pavel vyrazil se mnou.

Řidiči zůstávají na dolním startu, na mé popíchnutí nahoru vyrazil jen Jirka a nelitoval!

Dorazil sem i Nikotin s Hankou, jen ten padáček má dnes nějak moc odlehčený! :-)

Jedna fotka od Jirky. Závodníci jsou už pryč, my se ještě flákáme.

Tak jdeme na to, tady startuje Michal.

Nikotin machruje, jaká je to paráda nestresovat se na kopci, když neletí. Takže jsem se zmínil, jestli nás alespoň nevyfotí, takže tady od něho máme pár fotek.

Vaňous

S červeným křídlem se ze spodního startu vyzvedává Boeing.

Já

Pavel

Jirka

S těma fotkama jsem to nemyslel až tak vážně, dám jich sem spoustu i těch létacích, snad vám to nebude až tak moc vadit. Sice jsem téměř o třicet na začátku přišel, protože jsem si nevšiml, že na foťáku mám přepnutý špatný program, ale dál už to bylo dobrý. Možná nás v té době někdo viděl na webové kameře, odkaz je ZDE.

Brába sice včera říkal, že dnes nepoletí, jenže při výšlapu na kopec to asi rozchodil a letěl mezi prvníma. Ovšem teď ve vysílačce hlásí, že to s ním někde u vodárny vypadá špatně a že se moc nedaří ani těm dalším velkým přeletářům před ním.

I tak tam Boeing i Michal přeskakují, já to raději vzdávám, vždyť naši počasáři říkali, že to tam bude horší.

Letím si tedy jen dál kolem skalnatého pohoří, chci si vyfotit turisty na vrcholu Dachsteinu.

Jenže najednou stále jen hučím dolů, zblízka se mi vršek vyfotit nepovede.

Dachstein. Beru to z té lepší stránky, kdybych nevyhnívat, neměl bych to takhle pěkně z boku.

A neměl bych ani takhle pěkně horní stanici lanovky.

Že budu mít zblízka i dolní stanici, to už bylo horší a hledal jsem, kde se vyzvedám.

Podařilo se! A letím zpět ke startu.

Tady je už naše startovačka. Pavel je nedaleko a výš, Jirka za mnou. Plánuji letět dál, ale oba mi dali košem.

Na fotce vlevo je vidět oficiální přistávačka, já zatím letím dál sám.

Ještě pěkné vyzvedání do 3.300 m n.m.

Dál žádné stoupání nepotkávám, možná jsem se měl držet blíž svahu. Na úrovni nějakého letiště to tedy otáčím zpět.

A stále nic a nic, už to se mnou vypadá špatně. Nekazí to i ta nasouvající se vysoká oblačnost?

No jasně, před přistáním u města se Termoska začíná snažit, ale nic výrazného a tak se raději stáčím na přistání. Ještě halekáme a máváme si s nějakou mladou paní, která stojí na balkóně té velké budovy, až později zjišťuju, že to je nemocnice. Snad to není jako kdysi s Milošem, kdy jsme zkoušeli nový svah u Jeseníků a halekalo a mávalo na nás z jednoho domku spousta lidí, až pak nám tchýně řekla, že to je sanatorium choromyslných. Alespoň jsme jim udělali radost a snad zpříjemnili den. :-)

Po necelých třech hodinách přistávám, můj let je ZDE. Jiří s Pavlem přistávali na oficálce, ale dolů jim to moc nešlo.

Tady je vidět vracející se Michal, radím mu, aby na přistávačku nalítával od města, že to je lepší. Že si dnes i přes vyhnívky spousty pilotů klidně troufl přelítnout i údolí, to je vidět z jeho letu ZDE. Je prostě dóóóst dobrej!

Za chvíli pro mne přijel Jiří, alespoň budeme brzo doma. Někam po vyhnití pro Brábu a Vaňouse jede Petr, jak dostal auto dolů, ani nevím. Michal, Boeing, Pavel a Jiří to doletěli zpět a pojedou za chvíli také.

Po osmé jsme doma a takhle nás přivítala Zdenča. A byly i buchty s rebarborou! Ovšem druhá parta nám dala košem, nestavila se pak při průjezdu naší vsí.

Jak se dnes létalo na Stoderzinkenu je ZDE a je vidět, že ti dobří to okolo Zell am See přeci jen dali!

Pěkné to bylo!

A ještě malý přídavek – Vzpomínáte si z prvního dílu na Leontýnku a Lukyho? Přišel mi od nich e-mail a něco vám sem z něho přidám.

„Moc vás zdravíme :)
Musíme Vám pochválit článek z Rakouska :) a ve fotogalerii jsme se našli, což nás velice potěšilo a i jsme se u popisek zasmáli. V neděli ráno, když jsme navštívili ledovou jeskyni, tak jsme viděli kolem nás lítat nějakého paraglidistu (možná to byl někdo z vaší party, čas cca 10h). Prohlídka byla moc hezká, ale dost chladná, takže pokud budete chtít jeskyni někdy navštívit, tak doporučujeme se teple obléci :) ...my jsme byli línější a tak jsme si k jeskyni dojeli lanovkou. Lukáš je všude rád včas, na prohlídku jsme šli hned jako druzí o cca. 15-20 lidech, po prohlídce už chodily k jeskyni davy lidí, tak jsme byli rádi, že jsme byli včas. Bohužel je v jeskyni zakázáno fotit, tak nemohu poslat žádné fotky, ale mají fotogalerii na Facebooku (https://www.facebook.com/Eisriesenwelt/?ref=ts&fref=ts).
V příloze posílám fotky z Hintertuxu, kde jsme byli lyžovat :) Mějte se moc hezky a jsme rádi, že jsme vás mohli pozvat a také děkujeme za pohoštění a ochutnávku výborné mandlovice.“