Ve
středu dal ve vzkazech Boeing návrh,
že bychom na víkend mohli vyrazit na
létací výlet do Rakouska na Bischling.
Hned se přihlašovalo více zájemců a
tak se domlouvalo i více aut. Takže v sobotu
27.5.17 si všichni brzo ráno
dáváme sraz na různých
místech s odjezdem na tři dny. My původně
byli domluveni čtyři, ale večer nám ze
zdravotních důvodů odpadl jeden a druhý
ráno před odjezdem, takže od nás
odjíždíme před půl pátou jen
já s Jirkou Beránkem.
U
Salzburgu je pěkný létací
kopec Gaisberg, startovačky má na tři strany, kdysi jsem tu
občas létal s Oldou,
ale teď sem od nás nikdo nejezdí a tak mu jen
zamávám a zavzpomínám. A
dojeli
jsme zajímavý stroj – motorka se sajkou
a za ní ještě přívěs.
A
jsme v našem údolí,
nad tímto hradem občas létáme.
Jsme
tu brzo a tak se jdeme
do kempu ubytovat. Brába nám tu domluvil
spaní v domečku a vypadá to
dobře.
Otvírám
buchty od manželky,
ty mám povolené, na druhé
nesmím ani pomyslet, ty si někdo u Zdenči přímo
objednal.
Doráží
druhá partička – Vaňous,
Brába a Petr i s vínem.
Pohled
z našeho kempu a
při cestě nahoru přistávačka pod lanovkou.
Tady
už čeká třetí partička
– Boeing, Kozleek, Jirka a Pavel.
Při
posledním výletu jsem u
Boeinga zapomněl kšiltovku. Teď mi ji dovezl, ale
prý mi ji chtěl vyhodit, že je hrozná.
Pár
pilotů je už vysoko nad
náma a škola PG taky na nic nečeká. To
my jo, není kam spěchat. A je tu i sníh!
Jen
Brába to nevydržel, má
v plánu velký přelet a tak když
musíš, tak musíš!
Postupně
tu přibývají další
a další Češi, němčina je tu asi na
ústupu. :-)
Dvě
fotky od Jirky B., prý
abych taky někde byl. Jen nevím, co mají proti
takové krásné pokrývce
hlavy!?
Vybalujeme
a jdeme na to. A bylo to výživné i hned nad
startem!
Párkrát
jsem tu už byl, ale
nikdy daleko nedoletěl, při každém
větším pokusu jsem někde vyhnil, např. ZDE
a ZDE.
Opět
to nevypadá nejlíp,
ale ten níž pode mnou je asi v klidu a tak
letím s ním. Pak se krásně
vyzvedáme!
Můj
vysněný cíl je Dachstein,
tentokrát to snad už vyjde.
A
jsem tu! Cíl splněn,
popoletím ještě kousek a zkusím
návrat.
U
Dachsteinu jsem už jednou
byl, ale ze Stoderzinkenu,
článeček byl
ZDE.
Paráda,
chodí to pěkně,
jenže pak mi nějak moc upadlo křídlo a měl jsem o
zábavu postaráno. Ještě jsem
koukal pod sebe, jestli nemám hodit záložku.
Rozchodil jsem to, ale ruce se mi
dlouho klepaly a bál jsem se pouštět řidičky. Než
jsem to rozdejchal, tak za 35
minut letu jsem zvládnul udělat jen jednu fotku! Tady už je
to zase lepší. :-)
Dál
už letím jen kousek a pak
se vracím.
Větroňů
tu dnes létala
spousta.
Kozleek
byl stále výš než
já a krásně si tu poletoval. Pak na mne čekal a
tady se ptá, kde jsem. Říkám,
že nad vodárnou, ale prý kecám, nad
vodárnou je on a já že jsem na druhé
straně
údolí. Po letu podle GPS zjišťujeme,
že jsme byli u vodárny oba, já asi 200 m
jižně a on 150 m severně, takhle nás to zmátlo a
já prohrál pivo, že on byl
blíž.
Tady
potkáváme pěkné
výživné
stoupání až do 3.200 m n.m., občas to chodilo k 7
m/s.
Přeskok
na Bischling.
A
poletování kolem místních
hor.
Pavel
Prolétnutí
nad hradem a
návrat údolím ke kempu.
Přistání
v pohodě,
údolka slabší, zato pivo bylo pěkně
vychlazené. Můj 4,5 hodinový let je ZDE.
Na
přistávačce bublal
traktor a po chvilce přišla paní a
zatáhla mne do stodoly. Dopadlo to dobře, koukněte!
Jirka
už byl s autem v kempu
a tady přistává Michal.
Dorazil
pokecat i majitel
traktůrků a že jeho syn létá s Boeingem
777. Že s Boeingem létáme i
my, to jsme mu už nevysvětlovali. :-)
Pavel
přistává také v kempu.
Přijíždí
i ostatní a
rozjíždíme večírek.
Další
Češi a že dnes byli
lyžovat a zítra jdou do ledové jeskyně.
Prý je to tu nedaleko a je nejlepší
v Evropě,
odkaz je ZDE. Třeba se na mé
stránky kouknou a pak mi i nějaké fotky z jeskyně
pošlou. Co vy na to?
Ještě
se vracím k traktůrkům,
abych navedl Brábu po osmihodinovém letu na
přistání do kempu, jeho let je ZDE.
Nabízíme
mu maso, pivo,
víno, kořalku, ale dává nám
košem,
prý si dá jen něco lehkého a na to
nealko,
aby zítra mohl zase dlouho letět. No nevím,
stojí
to za to? A díky tomu, že
jsem si vzpomněl na jméno Leontýnky, musela si
ode mne
dát mandlovici.
Masíčko
jsme dostali od
Petra, že měl narozky, jen nevím,
kolikáté. Ještě přihlásit
lety, to je
důležité.
Dorazil
i Pavel s manželkou.
A
zase se bavili na můj
účet, hlavně čepička jim nedala pokoj. Něktří u
mne mají hodně mínusových
čárek, viď Michale!
Jak
se dnes létalo na Bischlingu je vidět ZDE.
Pokračování příště.