Víkend byl u nás opět neletový,
hodně větrný, a tak mi známý nabízel k zapůjčení svůj stroj, ke kterému
by k pohonu tentokrát nejspíš stačil i náš malý dráček. :-)
Takže když na středu 10.5.17 předpověděli krásné letové počasí, neváhal jsem a hned se přihlásil na Rancířov.
Ráno byl poslední mrazík. Já ještě musel na dopoledne do práce, naštěstí to bylo nedaleko Rancířova.
Nad hlavou nám naskakovaly kumulky už před jedenáctou.
Když jsem dodělal, co jsem musel, převlíknu se a utíkám k silnici, kde mne vyzvedávají kolegové a jedeme na start.
Domluva o dnešních neletových prostorech a jdeme na to.
Svůj létací foťáček jsem zapomněl doma a tak to fotím tím služebním, což není nic moc, hlavně pak za letu. :-(
Dorazila i brněnská partička, takže asi opravdu bude u nás pěkně letovo.
Rumbi šel letos poprvé a až tady zjišťuje, že nemá odpínák. Naštěstí mu ho prodali, cena ovšem byla ........
Vlekalo se dvěma autama a přede mnou letí Víťa F.
Už když tahali Rumbiho,
nalétl pěkný výtah a málem vymotal celou šňůru. Když táhli mne, taky jsem něco
nalítl, jenže jak to houplo k 8m/s, přetrhla se šňůra. Chvíli jsem ji
vozil, jenže dole se postupně zamotávala a k tomu se mnou termika pěkně
šila, takže ji pouštím a hlídám, kam padáček dopadá. Pak jsem tam navedl auto a
jak ho objevili, zkouším letět. Snad
jsem to neudělal
špatně, ale i tak se tím ostatní
vlekání zdržuje. Za případné
problémy se ještě teď omlouvám.
Pak startoval Stříbrňák a i
když ho vlekali nedaleko mne a já tam měl pěkný stoupák, nepřidal se. Po odpoutání
doletěl pode mne, ale už se tak nezvedl a vozil se níž.
Mráčky nic moc, zato závoj z vysoké je čím dál hustší.
Původní naděje na suprové polítání
se mi rychle zmenšují, ještě vkládám naděje do Stříbrňáka, že bych se ho držel,
on je přeci jen o hodně lepší letec, ale ani jemu se stále nedaří.
Takže už na něho nečekám a letím dál. Jenže já stále klesám, zato Stříbrňák se pěkně zvedá. :-(
Netrvá dlouho a po necelé hodince přistávám, můj let je ZDE.
Sbalit, dát si přeletové pivíčko a vyrážím zpět na pracoviště, protože musím dovézt plošinu zpět do Dačic.
Stopoval jsem, ale aut jezdilo
málo a nebrali. Došel jsem za Pálovice, tady jsme na této rovince taky kdysi
vlekali.
Dal jsem tak minimálně tři kiláčky a pak mi jeden pán před Menharticema zastavil a dovezl do Dešné. Díky!
V místní restauraci jsem dobral tekutiny a obsluha si vyzkoušela, jak se s tím mým báglem pěkně chodí.
Měl jsem od nich nabídku, že mne na pracoviště dovezou, ale to jsem odmítl. Nakonec mi staví hned první auto!
Tady na mne už čeká má oblíbená plošinka. A volá mi kolega, že teď u Slavonic někdo lítá. ANO, je to Stříbrňák!
Doma si na zahradě alespoň
přebaluju a čistím padáček. Počasí se vylepšuje, ale proč až teď, nemohlo to být už
v poledne? Naše dnešní přihlášené lety jsou ZDE.
