Ve vzkazech se později objevily výčitky, že jsme nezůstali na Pěčíně, ale i tady je vidět silný vítr (zelená křivka).



Původně to měly být Borotice, pak to díky loužím na vlekací cestě změnili na Hnízdo, tady je pěkná asfaltka.

 

A Kozleek tu objevil konopí, jen prý škoda, že technické. Je to prostě znalec!



Dorazila i druhá partička a později ještě JaHováci.



Vlasta už dříve psal, že tu nedaleko mají nějakou akci, ale byla to jen ochutnávka vína. Podle špuntů se asi činili!



První šel Boeing, po něm Karlos na svém novém křidélku, dnes má premiéru.





Pak jsem šel já. Je tu pěkná, dlouhá a rovná vlekací cesta, ani jsme ji celou nevyužívali.



Stoupáčky byly pohodové, jen trochu slabé. Je tu hodně vlhkosti a dost se nám zatahuje.












Jen co jsem dotočil základnu, letím dál, jenže i když je tu spousta mráčků, ani jeden mne už nepodržel.

 





Po necelé půl hodince přistávám někde v Rakousku, můj let je ZDE.



Přijel pro mne Karlos, který se nechytil, a jedeme pro další, protože popřistávali nedaleko.



Bývalá celnice



Tady je Kozleek, přistál si hned vedle pěkného bunkru, dokonce se v něm dá i přespávat.

 


Vyzvedáváme i Boeinga a vracíme se zpět na další pokus. Ve vysílačce slyšíme Janu K. a Volfšice, jim se daří.




S buchtou od Zdenči jsem alespoň některým udělal radost.


  

Boeing už letět nechce, prý pojede pro Jirku, který doletěl nejdál. Karlos dává další pokus a daří se mu.




Pak ještě Kozleek a nakonec prý přistává na úplně stejném místě jako poprvé.







Po tandemu letí Honza, pak já.



Honza kousek popoletěl, já moc ne. Jen jsem to vzal po větru a nikde nic nepotkal.