Ani ve čtvrtek 19.1.17 to s větrem nevypadá nejlíp. Zatím jedeme alespoň trénovat na pláž.

 




 

O Aničku se starají tři chlapi, kdyby se o mne staraly tři ženský, taky bych ho vytáhnul. Míro, mluvím o padáčku!

 

 
 



Kdo to umí, může se nechat vozit po pláži z jedné strany na druhou i zpět.



Rozcvička.



A pak hurá do vody!

 

Ovšem plavčíkům se to moc nelíbilo, nechtěli, abychom chodili víc do hloubky.









Zdenča s Františkem musí s autem do hlavního města, já s Honzou a Dimou vyrážíme na kopec za naším domem.



Já si to chtěl jen vyfotit, ale podle Honzy se plody mohou jíst. Jen se musí oškrábat od trnů.



Zkouším to taky a je to výborné. Chuť něco mezi malinama a angreštem? Nebo spíš ke granátovému jablku?



Dimo si raději nedal, prý až po cestě zpátky, pokud to s náma nic neudělá.




Jdeme dál přes celé údolí, nahoru půjdeme od druhé strany a na této straně sejdeme.







Pohled zpět na údolí, které jsme prošli, a výstup na nižší část pravděpodobného úbočí bývalé sopky.





Po hřebenu na nejvyšší část.

 


 





A jsme nahoře. Vrcholový přípitek!

 

Jsou tu nějací Němci od Drážďan a tak se vzájemně fotíme.

 

A ještě kousek videa ZDE.









Dolů to není jednoduché, pod nohama nám to díky jemným lávovým kamínkům podjíždí.



 




Ještě se jdeme podívat do nedaleké jeskyně.

 

Není hluboká a podle vybavení to vypadá buď na bezdomovce a nebo na šmajchlkabinet!


 

S náma to nic neudělalo a tak si Dimo dává taky.



Vracíme se do baráčku. A tyhle úlovky jsou Honzovy.

 


Trochu mne tu překvapilo umístění bojleru a automatické pračky.



Nevím, kde se František se Zdenčou tak dlouho zdrželi, raději se ani neptám, a vyrážíme na oběd.



Dnešní doba - bez mobilu ani ránu. Omáčky na předkrmovou housku.



Honza si dal tuňáka, objednal si ho medium a vypadá to, že se povedl.



Zdenča si objednala oliheň, my tři jsme si dali denní rybu a čekali, co dostaneme. Pak zmlkla celá hospoda a všichni se dívali, co jsme to dostali. Pěkné to bylo!

 

Nějaké dvě dravé ryby, k tomu kousek jiné ryby a kousek tuňáka, příloha pár brambůrek a zeleninová obloha.



I ty rybí tvářičky byly dobré. Bylo toho hodně, nabídli jsme i Zdenče a Honzovi.

 

A bylo to nejen pěkné, ale i výborné!



Jedeme se podívat do TEGUISE na pirátskou pevnost. Po cestě pozorujeme letecký provoz.






Jsme tu a v dálce to vypadá na přeháňky.

 
 


Já se Zdenčou jdeme do pevnosti, chlapi si prý raději udělají výšlap okolo kráteru.




V pokladně nás upozornili, že na prohlídku máme už jen 20 minut, pak zavírají.



Jenže než jsme to vyřídili a vyšli nahoru, mraky se přiřítily až k nám a dolů přestávalo být vidět.





Copak vidět, dorazila i voda a tak lehce mokneme.


 

Ve věži mají tyhle pěkný malby pirátů.








Po desetiminutové prohlídce pevnost opouštíme. Kde máme naše chlapy? U auta nejsou!



Už se vrací z procházky, přepadlo je to taky nečekaně rychle.



Jak to rychle přišlo, tak taky rychle odešlo. Anička udělala pěknou fotku duhy, ale zatím mi ji neposlala. :-(



Vyrážíme ještě alespoň po městě.







Tak nevím, jestli si někdo koupí a vystaví takové umělecké dílo?!






Jedeme zpět. Slávek volá, že by u nich večer pořádali grilovačku, tak jestli dorazíme také. No samozřejmě!



Zdenču s Františkem ještě vytáhnu na ochutnávku kaktusů a na malý výšlap za barákem.





Franta se šel proběhnout a já vzal Zdenču k jeskyni. Jenže teď tam byl nějaký mladý pár. A nevyfotil jsem je!

 
 

Návrat a od Františka ochutnávka dnes zakoupeného banánového likéru.



A dostal jsem od něho i tuhle dnešní pěknou podvečerní fotku.



Po osmé voláme, jak to vypadá s večírkem a prý můžeme přijet.



Jenže tady se ještě nic neděje, tak to trochu dávám do pohybu. Já dělat nemusím, já fotím!



S některýma to ani nehne, tady prý večírky začínají až po desáté.



Naklepat maso bez paličky, nasolit a popepřit.





K tomu ještě trochu muziky, živě na videu je vidět ZDE.



Masíčko se móóóóc povedlo!




Pár kousků z kaktusu jsem donesl i sem, holkám to taky chutnalo.



Dimovi stačí mobil, grilování se ani neúčastnil, stačilo, když jsem mu to nosil.




Stavila se tam i nová pěkná česká sousedka a sháněla informace. My se hodně snažili jí ve všem vyhovět! :-)



Je po desáté a tak se začínají rozhýbávat i místní. Zato my se už připravujeme na odjezd.




Takže už jsme zpět a otvíráme místní bílé i červené vínko. Zkouším udělat alespoň část 1. dílu a Honza se dívá na mé stránky. Prý jsou jak ze starých časů, měl bych je modernizovat.




Nebudete tomu věřit, ale po návratu domů si dal práci a udělal mi nové. V pondělí 23.1. mi je poslal, zatím jsem to odmítnul, teď bych se nerad přeorientovával a učil se nové, mám toho moc. Honzo, zatím díky! A nevím, teď se všude vrací samé retro, nebudou časem i ty mé moderní?



Na mé malé popíchnutí Anička rychle zareagovala a svou fotku s duhou mi poslala. Taky se vám líbí?



Pokračování příště.

Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/