Ve
čtvrtek 29.12.16 mi po
ránu zavolal Martin ze Slavětína, jestli si odpoledne
nezalítáme
s krosnama. Už jsem měl v plánu odpoledne vyrazit, jen
co se mi
Zdenča vrátí a převezme vnuka, takže se domlouváme
na půl třetí. Jenže já se malinko zdržel a Martin zase
dorazil o trochu dříve.
O to
byl větší fofr, takže oteplováky nechávám v autě a naštěstí
za bezvětří, s hodně palivem a na rovince odstartuju napoprvé.
Kam
poletíme, jsme se nedomluvili, prý poletí za mnou. Takže to stáčím na západ.
Když to
k Martinovi stáčím blíž, abych ho lépe vyfotil, okamžitě tahá za řidičku a
vzdaluje se mi, jako by se mne bál. :-(
Je tu
velký provoz, doufám, že máme tu správnou letovou hladinu! :-)
Markvarec
V kopečkách
už trvale leží sníh.
Letíme
okouknout rozhlednu u Valtínova.
Před
pár dny jsme tady byli pěšky na koledách, byl to
pěkný výlet a takovou měli pozvánku.
Někde za Kunžakem je trvale zataženo nízkou oblačností. Přemýšlel jsem, jestli
tam nepoletíme, jenže jsme byli původně domluveni, že natankujeme na hodinku a jelikož
letěl za mnou a pak na mne čekal, už by mu to asi nevyšlo.
Takže to
otáčíme jižně přes Novou Ves na Matějovec.
Matějovec
Míra
na stavbě asi není, základy už jsou ale vidět.
Není ani u baráku, že by zase měl výmluvu jako u slunovratu, že musel
ochutnávat nového Veselého Srnečka a pak už nemohl?
Přes
Stoječín letíme dál na Slavonice.
Zrovna
tady před Slavonicemi jsme nedávno měli při jedné krásné kalamitce poruchu vedení VN a pracovní výjezd.
To je ono - Strážný
Vrch 21.12.16
Slavonice
Slunko
je už nízko a tak si vše přibarvuje podle svého.
S Martinem
si zamáváme a on letí domů. Později mi na moji
žádost o příspěvek napsal - „Koncem
listopadu jsem si pořídil náhradu za mého
odcizeného Instincta, pracovní
vytížení mi neumožňovalo nový stroj pořádně
proletět, až teď na konci roku.
Předpověď a volno mi klaplo naprosto dokonale, byl jsem ve
Slavětíně a tak ve
čtvrtek volám a dáváme si s Vlastou
dostaveníčko ve vzduchu. Je krásně,
dohlednost fantastická a zima snesitelná, letíme
ve volné formaci nad Českou
Kanadou. Po hodině poletování se u Slavonic
rozdělíme a letíme každý na tu svou
startovačku. Ještě si udělám pár průletů,
zatáček a přistávám. Při
rozebírání
mašiny zjišťuji, že jsem celý let absolvoval s
nedotaženou vrtulí, povolil jsem
jí bez klíče!!! Děkuji všem svatým, že
stáli při mě.“ Napsal toho více, ale
týká se to až dalších dnů a tak to
zveřejním až příště.
Montserrat
Cizkrajov
Ještě
se nevracím a natahuju to dál. Co to tu mají? Že
by zase rychle rostoucí stromky? Ale oni pak prý i rychle
shoří! :-(
Dačice
Tady
to už otáčím zpět na přistání, je už přeci jen pokročilá doba.
Dole
se už začíná dělat mlhavo a dlouhé stíny.
Po
hodince přistávám zpět, můj let je ZDE. I bez těch oteplováků se to dalo vydržet! :-)
Pěkné
to bylo!
V tento
den létal i Vašek, jeho let je ZDE, a na můj vzkaz –
„Pěkné! Tak konečně jsi
byl i nad mraky? Gratuluju ti! A kdyby to bylo chvilku před
západem slunka, je
to nejkrásnější.“ mi odepsal
– „Dík,
všechno co je poprvé, tak je
parádní. Bohužel jsem měl špatně
nastavenou kameru, tak jsem trochu zklamanej z videa, ale i
tak to nemělo
chybu. Ještě posílám pár
fotek.“ A tady jsou.
Letu
zdar,
Vašek.