Na víkend to s počasím vypadalo nadějně. Nelenil
jsem a ve středu napsal pěti motorářům, jestli se případně ke mně někdo nepřidá
na téměř každoroční podzimní dálkový přelet. Ozval se jen Franta Smrčka, že
nemůže, protože má ruku v sádře, a Vašek Čapků, ale bylo to takové nejisté. S
blížícím se víkendem samozřejmě předpovědi kazili a hlavně různili. Ještě v
pátek odpoledne u nás pršelo a udělala se krásná dvojitá duha.
V sobotu ráno 22.10.2016 byl u nás první podzimní
mrazík a byly mlhy. Jenže podle předpovědi to vypadalo, že by se dnes možná letět
dalo. Mělo být jasno a slabší jihozápadní vítr. Naplánoval jsem tedy cestu od
nás na Šiklův mlýn a hrad Pernštejn a rovnou si to zadal do GPS. Naložil jsem
krosnu, vzal Zdenču a vyrazili jsme za sluníčkem.
Pěkně bylo už ve vedlejší vesnici a tak jsem
startoval na své obvyklé loučce za Lidéřovicema. Nefoukalo vůbec a tak jsem to
s plnou nádrží dal až napodruhé.
Horší bylo, že mlhy se natahovaly už i k nám,
takže jsem musel letět na sever podél mlh.
Z Dačic byl vidět jen tovární komín, který
vykukoval nad inverzí.
Pak jsem nabral výšku a přeskočil zamlžené údolí
až k Červenému Hrádku, kde už zase bylo pěkně.
Tentokrát jsem obul nové létací
botičky, které jsem dostal od rodinky k narozkám. I ty byly spokojené, moc
se jim to líbilo. :-)
S výškou se zvedala rychlost, letělo to i přes
60km/h.
Jenže postupně se mi zatahovalo, jasno bylo jen
daleko jižně ode mě.
Brtnice
V dáli byly vidět dukovanské
komíny.
Pracně jsem bokem na vítr musel oblétávat
prostor MTMA Náměšť.
Sotva jsem ho obletěl, letím dál po větru.
Dálnici jsem přelétl u Měřína a vzpomínal na svůj první dálkový přelet z Dačic
až do Jeseníků, tady jsem tankoval, článek je ZDE.
Kousek
za dálnicí se mi vyjasnilo a let byl hned
veselejší. Hlavně to focení vypadalo lépe.
V dálce byla vidět nějaká silueta. Myslel jsem,
jestli to není nějaký hrad, ale jistotu jsem neměl a raději letěl dál za svým
cílem.
Jenže čím víc jsem se blížil k mému cíli,
tím více houstly mlhy.
Doletěl jsem nad Šiklův mlýn a byl v mlze. U
vedlejší vesnice bylo jasno, tak jsem sletěl níž, že mlhu podletím.
Jenže na
Šikláku byla mlha až k zemi, na okraji byla vidět jen dráha od letiště.
Zvednu
se, občas je mezi mraky kousek vidět, pak to otáčím a letím na hrad
Pernštejn, ten snad bude na nějakém kopci.
Na prvním kopci hrad nebyl, zvedám se na přeskok přes mlhu
na další kopec a v tom mi GPS hlásí, že přelétávám cílový bod.
Slabě přes mlhu
zjišťuji, že pod ní hrad opravdu je.
Otáčím to a letím zpět na Šiklův mlýn, kam snad
za mnou jede Zdenka.
Tentokrát však letím proti větru, rychlost 15 - 20 km/h
není nic moc.
Do cíle to nemám daleko, ale vypadá to, že už letím jen na
benzínové páry.
Nakonec mi to těsně před Šiklovým mlýnem chcípne, ale dokloužu
až k nim na loučku mezi dvěma letišti.
Zdenča už tam na mě čekala, dorazili i nějací
dva kluci, že mě neviděli letět, jen přistát. Všem oznamuji, že zase
natankuji a poletím. Přece jsem si to všechno nenafotil! :-)
Dnes
tu mají zrovna závody v motokrosu, takže si
ještě dělám alespoň pár fotek z jejich
tréninku, který právě začíná.
Dali jsme si malou svačinku a okoukli balonáře,
který nám tu zrovna ve velké výšce přelítával. Natankuju a znovu startuju.
Dělám si spoustu fotek Šiklova mlýna.
Pak letím zase dál na hrad Pernštejn. Už vím,
proč ten balonář byl tak vysoko. Do nějakých 500m nad terénem byla pěkně živá
termika a dost to se mnou šilo. Mohl bych letět výš, ale když chci fotit, musím
dolů.
Horší
bylo, že dole nebyly žádné případné
přistávací plochy, takže
jsem si navíc musel hlídat výšku a
případnou možnost přistání na
vedlejších
kopcích. Jenže jak jsem byl výš a přibližoval
to foťákem, objevovalo se
tam větší mlhavo.
I tak jsem si udělal spoustu fotek hradu, tady vám jich alespoň pár ukážu.
Dnes mi to už stačilo, nikam dál jsem letět nechtěl, i když jsem palivo ještě měl.
Takže hned za vedlejší obcí Nedvědice přistávám.
Zdenča čekala nedaleko a za chvíli
byla u mne. Mraky rychle narůstaly.
Balíme a odjíždíme do Nedvědic do první restaurace na oběd.
Jídlo
výborné, byli jsme spokojeni.
Vracíme se zpět, ještě fotím strašidelný zámek
Draxmoor, kde jsme před pár lety byli s vnukem a bylo to taky super.
Při cestě domů vidím onu siluetu, ještě že jsem
sem neletěl, je to jen nějaké silo. Postupně se kazí počasí všude.
A takhle jsem to dnes letěl!