Do kempu přijíždíme po jedenácté a pěkně nás tam vítá část partičky, která přijela už o den dříve.
Ptali jsme se jich, jak dnes polítali, a prý celý den čekali na Kobale, jestli se nezklidní vítr a nakonec v podvečer jeli dolů autem.
Je páteční ráno a po sedmé to tu už žije!
Václav si stěhuje stan dále od večírkového stolu a udělal móóóc dobře, více se ještě dozvíte na konci článečku.
Ještě dorazili Bery s manželkou a se svým pracovním kolegou – Luboš Láska. No jo, Láska je láska!
Jedeme
si
koupit tikety, jenže tam zjišťujeme, že na kopci stále
hodně fouká od východu.
Co teď? Někdo chce jet čekat na kopec, prý se to třeba za
chvíli zklidní, jiní
chtějí jet k vodě. Takže se rozdělujeme, na mne zbylo
místo v autě na Kobalu, a domlouváme se, že pokud
začne být letovo, že dáme vědět. A František mi
slíbil jejich fotky od vody a pár i z minulého dne, ale
znáte to, sliby chyby, dodnes mi nic neposlal. Škoda,
rád bych se podíval a něco sem i dal, prý je to za Kobaridem
pěkné koupání v teplé vodě.
Nahoře je pusto prázdno a vítr svěží i s pořádnejma nárazama.
Tolmin
Nechtělo se mi čekat a říkal jsem, že minimálně dvě hodiny bude neletovo, takže bychom si mohli dát výšlap na Kobylí hlavu.
Přidali se ke mně jen Bery s Lubošem, Kozleek s Frantou zůstali dole.
Když jsme kousek pod vrcholem, dole se už připravují na start.
S Láskou jsme dosáhli vrcholu a dole se už létá! S náma to samozřejmě nic nedělá, nejsme přeci žádní závisláci.
Ještě se zapsat do knihy a jdeme dolů. Voláme i kolegům k vodě, že mají dorazit.
Asi
po
dvou hodinkách jsme zpátky, výškový
rozdíl byl podle Beryho asi 470 m, měl náš
výšlap
v mobilu, dokonce mi ho slíbil poslat v igc, takže
bych ho tady mohl
zveřejnit, ale znáte to, sliby .... Prostě po výletě si
na mne už nikdo
ani nevzpomene.
Potkáváme se s dalšíma známýma, někteří přijeli z Grajfu, že tam bylo neletovo, naštěstí tady už můžeme odstartovat.
Pro neznalé, na první fotce je vidět start a na druhé vrchol, který jsme dnes pokořili, já pěšky poprvé.
S Michalem ve stoupáku. Zase mi žádnou fotku neudělal, prý mi to namaluje, ale znáte to, .... Už to raději nebudu komentovat!
Přeskok na Mrzlý a pohled ke Krnu.
Tohodle vodopádu s jezírkem jsem si nikdy nevšiml, je nádherný. Později mi Michal řekl, že u něho byli nedávno na kolách.
Vracím se proti větru pomalu a v malé výšce. Nevypadá to se mnou dobře, někteří přistávají v údolí.
Já se přilepil na svah, ten mne přidržoval, a jak jsem oblítnul kopec a dostal se na přední stranu, pěkně jsem se vyzvedal.
Už nikam dál neletím a držím si výšku.
Vracím se zpět ke kempu. Jen si ještě musím udělat pár fotek Tolminu.
V tomhle kempu jsme ubytovaní.
Někteří se vrátili, jiní to proti větru už nedali. Můj let je ZDE, v ČPP na Kobale ZDE a všichni ZDE.
Je tu vedro, nejspíš něco kolem 30 st., takže malá koupel v ledové vodě je super.
A začíná večírek!
Večer ještě dorazili Vlasta s Jančou a kamarádkou Lindou s jejím rafanem.
A večírek se rozjel ještě více!
No jo, láska je láska a když je u toho i Láska, ..... Raději jsem šel v jedenáct spát.
Ovšem
i
tak byl problém chrnět, Václav věděl, proč se ráno
přestěhoval. Hlavně Vlasta se nedá přeslechnout, kam se na něho
hrabe Boeing, takže po jedné jsem
zase vstal a dal do placu rum z Jindřichova Hradce. Udělal jsem
jim
radost, naštěstí někteří po něm odpadli.
Takže
nakonec se dalo i pěkně pospat. A o tom, co bylo další dny, napíšu až v dalším
díle.
